Pondělí 12. února 2001

předcházející

Špidlova ČSSD

Jaroslav Veis

Když před pár týdny zaznělo z ústecké sociální demokracie volání, aby předseda Miloš Zeman neodcházel, mohlo se zdát, že přijde vlna ozvěn, které budou rovněž volat tohoto stvořitele stranické síly, aby přátele neopouštěl.

Jak ale ukázalo devět krajských konferencí ČSSD, které proběhly tento víkend, nikdo další Zemana k setrvání v čele strany nevyzývá a role Vladimíra Špidly jako jeho nástupce se zdá neotřesitelná. Je dokonce vysoce pravděpodobné, že na dubnovém stranickém sjezdu Špidla bude mít buď jen formálního, nebo dokonce žádného protikandidáta.

To, že Miloš Zeman nebude kandidovat na předsednictví strany však vůbec nemusí znamenat, že dá sociální demokracii Špidlovi zcela k dispozici, aby ji přetvořil k obrazu svému. Naopak, jeho vliv na stranu může zůstat stejně silný jako dosud. Nejen proto, že setrvá v čele vlády - pokud tedy vydrží opoziční smlouva. Nic však nenasvědčuje tomu, že by měla padnout a je velmi pravděpododbné, že jednobarevná Zemanova vláda vydrží až do řádných voleb.

Ve spojení s čestným předsednictvím, které mu bude téměř nepochybně dubnovým sjezem nabídnuto, bude tak Zeman mít dostatek pravomocí i vlivu plynoucí z neformální autority této čestné funkce, aby mohl nadále ovlivňovat rozhodování nejvyšších stranických orgánů. Bránit se tomu bude moci Vladimír Špidla jen velmi obtížně, i když vyloučeno to není.

V zájmu sociální demokracie by však každopádně bylo, aby se bránil a prosazoval co nejvíce. Když pro nic jiného, tak proto, aby straně získal větší koaliční potenciál. Neboť ten její momentální, daný právě rolí i metodami Miloše Zemana, dovedl ČSSD k tomu, že jí zbývá jediný partner - ODS s Václavem Klausem v čele.

Mnohé naznačuje, že Vladimír Špidla by na to, aby Zemanovu roli převzal nejen formálně, ale aby ho i fakticky odsunul do pozadí, mohl mít. Už způsob, jímž se zapojil do řešení krize České televize ukázal, že má jinou než nekompromisně levicovou tvář, která mu kdysi vynesla přezdívku Vladimír Iljič Špidla.

Tuto neděli pak pragmaticky označil opoziční smlouvu za nástroj na jedno použití. Za volební cíl sociální demokracie považuje dosažení co největšího vlivu a možnost spolurozhodovat o budoucnosti. S kým, ponechal zcela otevřené, i když v souvislosti s volbou Cyrila Svobody do čela Čtyřkoalice je dost zjevné, koho měl na mysli.

Zdá se, že se rýsuje reálná možnost nového pokusu o partnerství, které se neuskutečnilo po volbách v roce 1998 a jehož ztroskotání nakonec vedlo k oné smlouvě na jedno použití.