Úterý 6. února 2001

předcházející

Neotřesitelný ředitel

Ondřej Štindl

Společnost se někdy nachází ve stavu jakéhosi pasívního očekávání. Bezcílně se motá a čeká až ji někdo přemění k obrazu svému. Podobně na tom byla počátkem devadesátých let společnost česká. Na post toho, kdo ji přetvoří, během posledních let aspirovalo hned několik uchazečů.

Největšího úspěchu mezi nimi dosáhl ředitel TV Nova Vladimír Železný. Stal se inženýrem českých duší, bavičem národa a každou sobotu i jeho učitelem. Zatímco jiní protagonisté zlatokopecké éry českého kapitalismu za více či méně potupných okolností opouštěli scénu, moc a majetek Vladimíra Železného zůstaly nedotknuté. A snad i nedotknutelné.

Jeho hlavní zdejší konkurent, Česká televize, dnes vyvolává dojem zhmotnivší se nestability. Oproti tomu Železného Televize Nova působí jako stálost sama. O víkendu potěšila své diváctvo narozeninovou show, probíhala v duchu osvědčeného scénáře.

Oblíbené novinářské osobnosti Novy se převlékly do žertovných kostýmů a na pódiu se věnovaly činnostem, v nichž dvakrát nevynikají - zhusta zpěvu. Vladimír Železný jim z obrazovky vyslovil pochvalu - být ochoten se trochu znemožnit když je třeba, tomu se prý říká loajalita.

Působí to jako přesvědčivá ilustrace toho, jak pevně Železný po sedmi letech drží otěže své televize. Nebo jako vyjádření základního principu Novy, v níž jen ten, kdo na povel panáčkuje, má nárok na oficiálně přiznanou osobitost. Ta sebejistota a plná kontrola nad vývojem věcí, jež ze Železného vyzařuje, však ve skutečnosti může být jen iluze. Jak jinak, mluvíme přece o televizi.

Ve chvíli, kdy Nova slaví sedmé výročí je totiž čím dál pravděpodobnější, že se ocitla na konci cyklu sedmi tučných let a stojí na počátku období o dost hubenějšího. Vladimír Železný totiž stojí před tou dosud nejvážnější zkouškou své kariéry. Během posledních sedmi let zpacifikoval provinciální Česko. Teď ho čeká střetnutí s hráči mezinárodního formátu.

Mezinárodní arbitráž je vůči Železného tlaku odolnější, než některé tuzemské instituce. Navíc i to zpacifikované Česko se mu poslední dobou přeci jen trochu vymyká zpod kontroly. Prodejem Investiční a poštovní banky přišel o spojence a v jejím novém majiteli získal potenciálního nebezpečného protivníka.

Česká politika se momentálně nachází ve stavu jistého přerodu a vliv spojenců Vladimíra Železného by mohl výrazně oslabit. Není jasné, kam bude směřovat vládní strana pod vedením nového předsedy. Občanští demokraté, kteří ředitele Novy v posledních letech vždy podpořili, ztratili několik důležitých kauz - například právě IPB a Českou televizi. Vedlejším produktem boje o ČT by přitom mohl být zákon, jenž změní volbu vysílací rady, což by pro ředitele Novy představovalo další obtíž.

O Vladimírovi Železném se říkalo, že nepotřebuje politiky, politici naopak potřebují jeho. Co když se ale blíží okamžik, kdy politiky napadne, že Železný pro ně představuje především obtíž. To by ředitel musel mobilizovat veškeré své taktické schopnosti, odněkud vyšťárat spoustu cukru a několik bičů. Určitě by to zkoušel až do poslední chvíle. Nedá se ale automaticky předpokládat, že mu to vyjde.