Středa 17. ledna 2001

předcházející

Střet s totalitou

Adam Drda

Zadržení Ivana Pilipa a Jana Bubeníka kubánskou policií zprvu nevypadalo příliš dramaticky. Zdálo se, že oba pánové, kteří se setkali s disidenty, budou z Kuby prostě během několika hodin vyhoštěni, což lidský život sice zkomplikuje, ale neohrozí. Včera ovšem tamní úřady údajně oznámily, že "čeští agenti imperialismu" půjdou před soud, což už tak lehce nevypadá.

Ministerstvo zahraničí vyvinulo horečnou aktivitu a vzneslo protestní nóty, takže je dost možné, že Pilip s Bubeníkem budou za pár dní doma. Nebo taky ne. Mohou být totiž - doufejme, že jen teoreticky - drženi pod zámkem dva týdny, měsíc, rok. Záleží na mezinárodně politickém tlaku, ale ještě víc na shodě okolností a hlavně na libovůli komunistických úředníků.

Je docela zajímavé, jak snadno člověk zapomene každodenní podobu totalitního režimu, jak brzy si přestane uvědomovat, že lidská bytost v něm má mizivou cenu a nulová práva.

Spousta Čechů včetně autora těchto řádků si během posledních deseti let zvykla vnímat Castrův "Ostrov svobody" jako kuriozitu svého druhu, jako víceméně komické chudé místo, v němž vládne šílený stařec s doutníkem (abych citoval jednoho svého kolegu), ale v němž se obyvatelstvu zase tak moc neděje.

Ovšem Miloš Jakeš se před patnácti roky taky jevil směšně, což policejnímu režimu neubíralo sílu. Státní bezpečnost mohla i tenkrát kohokoli zatknout, zmlátit a nechat odsoudit, i kdyby stát zrovna formálně reprezentoval kačer Donald. Totéž může dnes dělat její kubánská obdoba.

Noviny Granma, list Castrovy komunistické strany, psaly o tom, že Pilip s Bubeníkem jsou "agenti USA", kteří se hodlali věnovat "navazování podvratných styků" s "vlastizrádci" a "členy kontrarevolučních skupin". Kubánská vláda uvedla ve svém prohlášení: "Ti, kdo hrubě poruší naše zákony a konspirují proti Revoluci, nemají žádný nárok na beztrestnost".

Dikce komunistického novináře, stejně jako úředníka, jež sepisoval oficiální prohlášení, má staré známé rysy sovětské propagandy. Když dnes najdeme Rudé právo dejme tomu z roku 1985 s článkem Jaroslava Kojzara, jsou slova o "zaprodancích Západu" k smíchu. Češi mají kliku, jsou z toho venku. Kubánci v těch zrůdných slovních kulisách musejí žít...

Mnohokrát bylo konstatováno, že pro odpůrce komunismu v jakékoli zemi je podpora ze zahraničí nesmírně důležitá. Mají pak prostředky na opoziční práci a zároveň pocit, že na ně svět nezapoměl.

Ať už tedy Ivana Pilipa s Janem Bubeníkem motivovalo k jejich cestě cokoliv, je to cesta užitečná a záslužná, a to i proto, že se v České republice začalo o Kubě po dlouhé době víc mluvit.

Třeba to některým dalším politikům pomůže najít odpovídající přístup k jiným totalitním či autoritářským režimům.

Třeba to naruší často používanou cynickou argumentaci, podle níž politici, kteří kritizují porušování lidských práv a stýkají se s disidenty, ohrožují ekonomické zájmy českého státu. Připomínám, že podobné věty zněly z úst některých lidí ještě včera.