Úterý 19. prosince 2000

předcházející

Drobné závady v Temelíně

Adam Drda

Když byla v pátek slavnostně vypnuta smutně proslulá černobylská jaderná elektrárna, zareagovala na to její mladší temelínská sestřička solidárně a v sobotu v jednu hodinu ranní se vypnula taky. Přesněji řečeno její bezpečnostní systém nečekaně zastavil štěpnou reakci.

Odpůrci jaderné energie to pochopitelně vnímají jako potvrzení svého názoru, že temelínská elektrárna je něco jako "ďáblovo dílo". Atomoví odborníci zase jako obvykle unisono prohlašují, že nešlo o nic vážného, ačkoli to byla od října 2000 již třetí porucha...

Pokud ovšem člověk není protijaderný manifestant ani jaderný energetik nemůže mít při nejlepší vůli v otázce bezpečnosti elektrárny jasno.

Vidí, že mnozí zásadní kritici jsou v rámci svého svatého tažení ochotni použít jakýkoli argument bez ohledu na jeho pravdivost, že jsou až příliš často připraveni emotivně mluvit o druhém Černobylu nebo o "smrtelném případu", jako například včera rakouský aktivista Josef Puhringer.

Zmíněný člověk si tedy ptá: mají pravdu odborníci, kteří zůstávají klidní, ať se děje cokoli? Lze jim věřit, že je to vždycky jenom drobná závada, jak se česky říká prkotina? Lze se o jejich ujišťování opřít? Myslím, že ne, a myslím si navíc, že si odborníci svou nedůvěryhodnost způsobují sami.

Například jistý člen Státního úřadu pro jadernou bezpečnost prohlásil v souvislosti se sobotní příhodou: "ochranný systém Temelína je tak chytrý, že dokáže zblbnout sám sebe". Ale co když se jednoho dne zblbne nějakým špatným směrem, napadne logicky neodborníka.

Podle dalšího experta prý odstavení reaktoru spoluzavinil jeden z operátorů, člověk, který udělal nestandardní krok, když převzal automatické řízení reaktoru do vlastních rukou. Jenomže co když příště udělá nějaký jiný operátor nějaký ještě méně standardní krok a převezme toho do vlastních rukou o něco víc, než je únosné?

Další odborník říká, že se v sobotu jednalo o chybu softwaru - ale jak je možné spoléhat se na to, že software někdy příště neudělá chybu daleko zásadnější, chybu, která třeba způsobí, že se zabezpečovací zařízení pro změnu nespustí?

Mluvčí zmíněného úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Piterman prohlašuje: "Víme, že k celé záležitosti došlo proto, že si nějaké přístroje špatně přečetly údaje o výši hladiny v napájecí nádrži sekundárního okruhu."

Ani to bohužel normální lidskou bytost neuklidní - jenom začne přemýšlet nad tím, co všechno si vlastně přístroje mohou špatně přečíst a co všechno jejich krátkozrakost může způsobit.

Jsou to pochopitelně laické otázky, ale většina Čechů a většina Rakušanů prostě patří mezi laiky. Bylo by tedy víc než vhodné, aby odborníci dávali laikům o něco jasněji najevo, že jimi nepohrdají a neříkali jen polovinu toho, co říkat mají.

Především obavy Rakušanů se ve světle tohoto - řekněme nepromyšleného - přístupu jeví jako zcela legitimní, zvlášť je-li pravdivé pondělní tvrzení Lidových novin, že pracovníci elektrárny informovali veřejnost o problémech s mnohahodinovým zpožděním.

O co by vlastně česká vláda přišla, kdyby vyhověla původnímu rakouskému požadavku a zastavila na dobu přezkoumání elektrárny štěpnou reakci? O hodně peněz? To asi ne, když Temelín zatím není komerčně využíván a navíc se každou chvíli zastavuje "z vlastního rozhodnutí". O přízeň odborníků? To možná ano.

Přispěla by ovšem k uklidnění desítek znepokojených občanů na obou stranách hranic, k uklidnění, které odborníci zjevně nejsou schopni zajistit.