Středa 8. listopadu 2000

předcházející

Cesta do unie není závod

Adam Drda

Každoroční zpráva, v níž Evropská komise posuzuje připravenost České republiky na členství v Evropské unii, bude sice oficiálně zveřejněna teprve během dneška, na veřejnost se však již dostala řada informací, z nichž lze po dvou letech vytušit vcelku kladné hodnocení.

Podle různých politiků, novinářů a agentur bude komise chválit českou vládu a parlament například za to, že v některých oblastech významně pohnuli s přibližováním českého práva evropskému, částečně zpravili ekonomickou situaci, zlepšili se v boji s rasovou diskriminací a decentralizovali stát, tedy zřídili kraje.

Bývalý hlavní vyjednavač komise pro Českou republiku a hlavní autor dokumentu Michael Leigh doslova prohlásil: "Zpráva bude pozitivní, o tom není pochyb".

Čeští politici spjatí s vládou či sociálně demokratickou stranou dnes sice jako jeden muž ujišťují, že se pod dojmem pochvaly z Bruselu nesmí usnout na vařínech, zároveň se však málokdo z nich dokáže vyhnout triumfálním výrokům. Příkladem budiž náměstek ministra zahraničí Pavel Telička, který prohlásil: "Vracíme se do medailové pozice". Prakticky totéž řekl jindy velmi střízlivý předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek.

Jakkoli člověk radost vládní strany a státních úředníků chápe a jakkoli vládě Miloše Zemana nemůže upírat zásluhy, přesto cítí jisté znepokojení. Že by Češi už zase pomalu nabíhali na závodní dráhu? Že by se už zase řídili heslem "dohnat a předehnat"? Byl by to vážný problém, vždyť přesvědčení o výjimečné kvalitě ve srovnání s ostatními postkomunistickými státy a nedostatek sebereflexe už Praze jednou bezmála zlomily vaz.

Faktem zůstává, že zpráva Evropské komise určitě neznamená, že integrace českého státu je za dveřmi. Hodnocení se zlepšilo ve srovnání s předchozími dvěma výjimečně hubenými lety, ale materiál je podle všech informací pořád v řadě ohledů kritický a bohužel konstatuje, že Češi mají před sebou odstraňování složitých potíží.

Je v něm prý uvedeno, že vládě Miloše Zemana se nedaří boj s korupcí, který byl přitom její prioritou, že státní zpráva zůstává v neuspokojivém stavu, že přetrvávají menší nedostatky v oblasti lidských práv či zásadnější v oblasti justice a že v energetice a zemědělství není legislativní sblížení významné. Komise se rovněž negativně zmiňuje o kontroverzní novele zákona, která by prý mohla omezovat nezávislost centrální banky.

Sečteno a podtrženo, česká vláda má před sebou doslova horu práce. A je otázka, zda jí euroskeptická ODS půjde nadále na ruku, když se blíží nejen senátní a krajské volby, ale pomalu i volby do sněmovny a s nimi možná - byť to není úplně pravděpodobné - i konec opozičněsmluvní spolupráce. V takové situaci je velmi nevýhodné zatěžovat se úvahami, zda český stát je či není lepší než ostatní - daleko praktičtější je dělat co nejkvalitnější politiku v rámci domácích možností.

Praze by přitom nemělo scházet ani vědomí, že zpráva Evropské komise je sice zásadní dokument, který nabízí zajímavý a podnětný pohled zvenčí, ale rozhodnutí, zda, kdy a o koho bude unie rozšířena bude navzdory rétorice některých předních Evropanů výsostně politické a reprezentace členských států v něm dosud samy nemají jasno.

Cesta do Evropské unie zkrátka není závod. Plní-li kandidátské země její pořadavky, dělají to v první řadě kvůli sobě, proto, aby nemusely složitě objevovat již jednou vyzkoušené cesty a aby předešly zbytečným výhradám západních odpůrců integrace. Současně mohou doufat, že Brusel jejich snahy jednou patřičně ocení.