Čtvrtek 2. listopadu 2000

předcházející

Klikař Kájínek

Adam Drda

Nájemný vrah Jiří Kajínek je dnes zřejmě nejpopulárnější postavou v české kotlině. Skoro to vypadá, jako by před třemi dny neutekl z Mírovské pevnosti, ale z filmového plátna, respektive z televizní obrazovky.

Je prý ve skvělé fyzické kondici, udělá šestnáctset kliků denně a především je vysoce inteligentní, což každý den potvrzují bulvárním i seriózním novinářům noví a noví svědci. Jako správný filmový padouch je ovšem také bezcitný a dokáže jít vytrvale za svým cílem. Jak řekl jeden psycholog, Kajínek myslí v "šachových tazích".

Česká veřejnost - soudě alespoň podle hovorů v dopravních prostředcích, hospodách či podle různých anket - sleduje vězně ne snad se sympatiemi, ale určitě bez paniky a s jistým respektem. Důvod je nasnadě. Kajínek není znám tím, že by si své oběti vybíral náhodně, jako třeba sexuální vrazi, a tak se jen málokdo obává, že by se stal jeho terčem. Kajínek má navíc osobní motiv útěku. Tvrdí, že je nevinen a obecně se vzalo jako fakt, že se chce pomstít těm, kdo ho dostali za mříže. A aby byla filmová analogie ještě o něco hlubší, objevil se včera novinář, kterému prý uprchlý vězeň telefonoval a opětovně ho ujistil o své nevině...

Když si ovšem člověk skládá dohromady obraz toho slavného útěku, potažmo stav českého vězeňství, nemůže se zcela vyhnout otázce, zda Kajínek své nadpřirozené schopnosti při opouštění Mírova musel použít. Ve věznici totiž - zdá se - vládla poněkud uvolněná atmosféra. Ale vezměmě to popořadě.

Za prvé se zjistilo, že před časem měl Kajínek u sebe mobilní telefon, díky kterému si mohl bez obtíží sjednat komplice. Za druhé mu zřejmě s útěkem a přepilováním mříže pomáhal vězeň, který na jeho cele vůbec neměl co dělat. Za třetí si musel kdesi schovávat a několik dní vyrábět amatérskou horolezeckou výbavu, kterou nikdo z dozorců nenašel, ačkoli mu měla být cela pravidelně kontrolována, neboť je notorický útěkář. Za čtvrté si dozorce, hlídající vězeňskou zeď všiml utíkajícího Kajínka z neznámých důvodů příliš pozdě - začal po něm sice střílet, ale netrefil.

Jistou nedůvěru vzbuzuje pochopitelně i to, co se dělo krátce po útěku. Starosta Mírova byl o situaci informován pozdě a policie podle vyjádření ministra vnitra Stanislava Grosse rovněž. Tisk píše, že policisté ještě včera neměli k dispozici kvalitní Kajínkovu fotografii a že na některých hraničních přechodech se údajně celníci při kontrolách řídili jen slovním popisem. Je to dost kuriózní, vzhledem k tomu, že ve středečním Blesku vyšla celá série Kajínkových fotek.

Ačkoli vězeň vyhrožoval, že se pomstí hlavním aktérům svého procesu, policie začala korunního svědka chránit teprve poté, co si to složitými cestami sám zařídil... Suma sumarum, Jiří Kajínek je asi o hodně inteligentnější než jiní vězni, ale není žádný důvod k domněnce, že je jakýmsi supermanem naruby. Měl prostě velkou kliku a situace ve věznici mu k útěku víc než pomohla. Podobně mu možná nyní pomáhají některé nedostatky v policejní práci.

V Mírovské věznici už bylo kvůli útěku potrestáno osm zaměstnanců, včetně zástupce ředitele - ředitel samotný však ve funkci zůstává, protože ho nikdo neodvolal. Nebylo však by na místě, aby za daných okolností podal rezignaci sám od sebe?