Čtvrtek 19. října 2000

předcházející

Fórum 2000 a česká politika

Jaroslav Veis

Tři dny pražského fóra 2000 skončily. Počtvrté se sešlo několik desítek celebrit intelektuálního světa, aby pronášelo projevy a diskutovalo a několik stovek hostí a novinářů, aby projevům a diskusím naslouchalo.

Neopomiňme ani studenty, kteří mají jednak separátní studentské Fórum, jednak pomáhali zaplňovat Španělský sál Pražského hradu v odpoledních chvílích, kdy obecenstvo i panelisté dle železných pravidel všech konferencí a kongresů řídli.

Hlavním tématem Fóra 2000 byla globalizace. O té se mluvilo v Praze jen nedávno, na opačném břehu Vltavy, v Paláci podstatně ošklivějším než je Pražský hrad. Tématem zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky však byla pouze její ekonomická podoba, zatímco na fóru všechny její další proměny: to, jak ovlivňuje vzdělání, náboženství, kulturu. Držme se chvíli toho srovnání.

Zatímco zasedání finančních institucí provázely v zahajovací den tisícihlavé demonstrace, v závěrečný den Fóra jen tichý hlouček protestoval proti policejnímu násilí. Zatímco zářijové zasedání bylo oceněno sporadickým, avšak přece jen pozorovatelným zájmem českých politiků, to nynější titíž přehlédli jak širou pláň.

Přitom zkušenost napovídá, že kdyby ve stejných prostorách pořádala firma s obratem dost velkým, aby měla na jejich pronájem, zaváděcí kampaň na novou kosmetiku, dostavilo by se české politické spektrum v reprezentativní sestavě.

Jen minimální zájem českých politiků o letošní Fórum může mít víc příčin, Někteří jsou možná zaneprázdněni hájením národních zájmů proti zájmům hornorakouským. Jiní zase hájením vlastního postavení před blížícími se senátními volbami.
Další patrně přípravou na debatu nad rozpočtem a zejména tím, jak prosadí, co je jim uloženo prosadit. A další nejspíš prostě soudí, že řečí o globalizaci vyslechli už dost a nikdo jim nic nového už sdělit nemůže.

Je fakt, že i někteří z účastníků postrádali ohňostroj jiskrných myšlenek. Máme-li věřit agenturní zprávě, vyjádřil se jeden z nich, katolický intelektuál Martin Putna o mnohých příspěvcích jako o globalizačním tlachu a ocenil pouze návrh nigerijského nositele Nobelovy ceny za literaturu Wole Soyinky, aby se Jeruzalem konečně stal městem patřícím ne jednomu či dvěma národům ale světu.

Putnův názor je vskutku extémně přísný. Vždyť slova dalajlámy, Šimona Pereze, Fredericka de Klerka nebo anglického sociologa Anthonyho Giddense, abychom se zmínili jen o některých, rozhodně nebyly tlachy. A minimálně dvě pražská gesta - jednak směrem k Střednímu východu, jednak k Tibetu rozhodně nebyla prázdná.

Je však jen velmi málo pravděpododbné, že by tím hlavním důvodem nezájmu české politické scény byl příliš slabý ohňostroj nápadů na letošním fóru 2000. Spíše je to pragmatická úvaha, že kursem koruny žádné fórum nepohne, investice neovlivní, hlasy nepřinese. Zkrátka, není praktický důvod ztrácet s ním čas.

I když - kdo ví. Dost možná, že právě proto, že čeští politici jsou zahleděni tolik do sebe, a tak neschopní přesáhnout pragmatickou rovinu uvažování i konání, má čím méně občanů důvod ztrácet čas s nimi.