Středa 18. října 2000

předcházející

Ondřej Štindl

Blížící se volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu ponechávají značnou část české veřejnosti lhostejnou, podle některých odhadů by účast v nich mohla být ještě nižší než to bývá, když jde o horní komoru českého parlamentu, obvyklé. Zřejmě se tedy limitně přiblíží nule.

Podle dosavadního mediálního zpravodajství soudě, se s jistým napětím očekává jen výsledek souboje Petra Pitharta s Miroslavem Šloufem, z nějž se stal svého druhu symbolický střet. Z jeho výsledku bude možné usoudit, zda se budoucnost české politiky bude podobat spíš Fóru 2000 nebo Kotli na TV Nova.

O jeden z mála dalších vzruchů se postaral Václav Klaus, který se ohradil proti zprávě ČTK z víkendového kongresu ODS, v níž se pravilo, že označil Čtyřkoalici za "prapodivný slepenec", když ve skutečnosti použil výraz "prapodivný konglomerát".

Ať už konglomerát nebo slepenec, "zázračná zbraň", s níž Čtyřkoalice vytáhla do boje - tedy slogan "Konec vlády růže s ptákem" - působí vskutku prapodivně. Poté, co jej člověk na ulici tak dvacetkrát zaregistroval, je puzen k úvahám o tom, zda zjevná slaboduchost tohoto hesla ve skutečnosti nezastírá nějaký nadmíru rafinovaný plán.

Jinak se strany a kandidáti drží konceptů, jež se osvědčily i v mezinárodním měřítku - především slibování nesplnitelného. Jistě nemá smysl očekávat, že právě předvolební hesla ukojí hlad po duševní stravě. Opovržení intelektem voliče, jež i z té letošní občas čiší, však může citlivější povahu zranit. Projevuje se například tím, že kampaň je založena na předpokladu, že volič netuší, kdo je senátor a jaké jsou jeho pravomoci.

Jeden pražský senátorský kandidát za ODS tak dává na plakátě najevo odhodlání zastavit drogy a násilí, nevysvětluje však, jak toho co by senátor dosáhne, proč se raději nedal k policii. (I když, jedno řešení by tu bylo. Pohled na odhodlaného kandidáta v čepici s velikým nápisem stop může opravňovat otázku proč brát drogy, když se halucinace dostavují samy.)

Další občansko demokratický uchazeč o senátorský post zas sebevědomě tvrdí, že bude řešit problém dopravy na jihovýchodě hlavního města. Zástupci konkurenční sociální demokracie se sice tváří méně akčně, o to však otcovštěji. Jeden z nich slibuje snahu voličům porozumět. Ti by ale možná by ocenili spíš rozumnou politiku, co se týče porozumění jim stačí rodina, přátelé, případně kněz nebo psycholog.

Jeho spolustraník, podle titulu lékař, zas doporučuje: "Moje znalosti na vaše problémy". Občan tedy již ví, kam zajít, až ho zase chytne loupání v kříži. Z listopadových voleb se tedy pomalu klube nákladná avšak nepříliš bystrá show, na kterou nakonec možná skoro nikdo nepřijde. Ale, upřímně řečeno, pokud bude účast voličů skutečně tak nízká, jak průzkumy naznačují, nebude to především vinou chabé kampaně.

Nejdůležitější asi je, že voliči nevidí valný smysl v institucích, do kterých se bude volit. Asi v tom jsou nespravedliví, ale nikdo jim tu věc přesvědčivě nevysvětlil.