Pondělí 16. října 2000

předcházející

Jaroslav Veis

Takže kampaň už opravdu začíná. Za čtyři týdny tu budou volby, které obmění třetinu Senátu a zvolí zbrusu nová krajská zastupitelstva.

Billboardy propagující skvělé výrobky ještě skvělejších firem začínají prostřídávat jiné, propagujícící skvělé muže a ženy, členy ještě skvělejších stran. Scházejí se ústřední výbory, svolávají se mítinky, scházejí se kongresy.

Neděle byla ve znamení plzeňského kongresu a následného mítinku občanských demokratů, kteří hlavou a srdcem, jak zní jejich letošní volební slogan, hodlají dobýt zpět, co ztratili přede dvěma lety, když "mysleli jinak", jak tehdy hlásdaly jejich volební plakáty.

Na předvolebním mítinku dokonce to srdce netradičně znělo z reproduktorů, produkci hlav však musela tradičně prostředkovat slova. Škoda, že slova opět především konfrontační. Alespoň konfrontace byla hlavním tématem projevu Václava Klause. Nejprve konfrontace s jakýmsi amorfním-mocensko politickým blokem, prosazujícím se především díky médiím. Poté konfrontace se sociální demokracií, která podle jeho slov naši politiku zvulgarizovala. Nakonec konfrontace se čtyřkoalicí, dle jeho slov takzvanou, která je nesourodá a společně zatrpklá.

Až na závěr byli posluchači ujištěni, že ODS hodlá opětovně prosadit pravicovou politiku, pokračovat v reformách, odpovědně směřovat do Evropské unie. Je však všemu dominující konfrontace opravdu nosné, voliče inspirující téma? Něco, co je přivede do volebních místností?

Lze se obávat, že nikoli. Taková témata, vyvolaná snahou řešit faktický problém, nenalézáme ani jinde. Kdo například sledoval první z předvolebních televizních debat, nedělní partii Primy, v níž se střetli místopředseda Senátu Petr Pithart s poradcem českého premiéra Miroslavem Šloufem, musel si nakonec nutně položit právě otázku, o co vlastně šlo? O návrat starých struktur do nové politiky? O roli Senátu v českém politickém systému? O věrohodnost české politiky obecně nebo o nevěrohodnost Miroslava Šloufa konkrétně?

To vše jsou problémy, avšak jsou to i nosná témata právě těchto voleb? Ne vždy však za to mohou jen politici sami. Dvakrát v té debatě někdo z miniaturního studiového publika vznesl dotaz na konkrétní volební programy uchazečů o příští senátorství. A dvakrát moderátor odpověď uťal s tím, že pořad je vysílána celoplošně, takže tam místní problémy nepatří.

Jenže, jsou to právě odpovědi na konkrétní otázky a konkrétní témata místní i celoplošné, co dává nejen debatám, ale i mítinkům a kongresům smysl. Na otázky po věrohodnosti české politiky odpovídají totiž daleko obsažněji, nežli konfrontace za každou cenu, která - bohužel - zůstane patrně stěžejním tématem i těchto českých voleb.