Anna Machová spolupracovnice BBC v Kanadě

	Kanada je kulturně pluralitní země

K úspěchu měl dobré předpoklady. V Ontariu totiž od roku 1992 existuje zákon, který v takových případech povoluje arbitrážní řízení.

Vedle toho je to provincie tak kulturně a etnicky pluralitní, že se k prosazení podobného požadavku snad nedá najít lepší místo. Přesto jeho pokus selhal.

Co může znamenat islámské právo, neboli šaría, v praxi v dnešním moderním světě jsem si poprvé uvědomila v roce 1989, kdy se mi dostal do rukou článek o ukamenování ženy v Pákistánu.

Pochopitelně, že byl napsán, aby prodal co nejvíce novin. Když se však v kanadských hromadných sdělovacích prostředcích začalo mluvit o zavedení arbitráží na základě šaríi, nemohla jsem se neptat proč.

Ontario je moderní demokracie se zákonodárstvím založeným na britském zvykovém právu, se silným kodexem lidských práv a svobod a s relativně kompletním oddělením státu a církve.

Muž a žena jsou před zákonem rovnoprávní. Nestačí nám kanadské zákonodárství?

Muslimové ze 60 zemí

Nestačí, argumentují ti, kteří chtějí muslimské arbitrážní tribunály. Židovští občané se mohou obrátit na svoje tribunály, proč ne tedy muslimové?

	V Kanadě se o šaríu strhla ostrá diskuse

Bývalá ontarijská ministryně spravedlnosti Marion Boydová řekla ve svém odborném posudku: šaría ano, ale pod vládním dozorem.

Kanada je kulturně pluralitní země a každý má nárok na udržení svého kulturního dědictví.

A pro více než 650 tisíc kanadských muslimů to znamená řídit se nařízeními šaríi.

Jenže: stačí, aby se člověk podíval na zpravodajství z Iráku nebo Afgánistánu, aby mu bylo jasné, že muslimové nejsou homogenní skupinou. A kanadští muslimové tím méně.

Statistiky říkají, že pocházejí z více než šedesáti zemí a mnoho z nich sem přišlo hledat kanadskou svobodu a demokracii. Nebylo tedy divu, že návrh na zavedení šaríji vyvolal mezi muslimy samotnými širokou škálu reakcí, od vřelého přijetí po kategorické odmítnutí.

Hlasy pro záhy utonuly v záplavě hlasů proti.

Zvlášť důrazně vystupovala proti povolení islámských tribunálů íránská přistěhovalkyně Noma Ardžomandová, která pomáhá muslimským ženám orientovat se v kanadském právním systému a z vlastní praxe zná dobře jejich situaci.

Protesty žen

Obavy, že mnohdy nevzdělané a neinformované ženy snadno podlehnou společenskému nátlaku své etnické skupiny a nebudou se domáhat svých práv, hrály pochopitelně v její argumentaci hlavní roli.

	Kanadské ženy byly proti šaríji bez ohledu na vyznání

Zapůsobil na mne ale také imám, který poukázal na to, že šaría je tak rozdílná od země k zemi a od národa k národu, že se nedá aplikovat v ontarijských podmínkách.

Do hry se zapojily svým "ne" i všechny členky ontarijského parlamentu, holandská politička Aján Hirsi Alíová, které svého času vyhrožoval smrtí islámský radikál a vrah režiséra Thea van Gogha, i Širin Ebadiová, íránská laureátka Nobelovy ceny míru.

Nakonec se k protestu přidaly otevřeným dopisem i významné kanadské ženy, včetně spisovatelky Margaret Atwoodové.

Bod varu

Teplota debaty dosáhla bodu varu. Po vlně protestů doma a v řadě evropských měst ontarijský premiér řekl: Šaría nebude a co nejdříve předložím návrh zákona, kterým se zruší arbitráže založené na náboženské víře.

První kolo skončilo. Už se ale rozjelo kolo druhé - debata o budoucnosti kanadského kulturního pluralismu.

Na torontské univerzitě máme dva nové vědce, kteří budou přednášet o islámském právním systému

Došli jsme prostě do bodu, kdy je kanadská mozaika tak komplikovaná, že do ní prostě nelze přidat další kamínky, a kdy se budeme muset soustředit na to, abychom to, co máme, dali do pořádku a udrželi pohromadě?

Byla tato debata jen lekcí o kanadském kulturním pluralismu nebo také výrazem obav z rostoucího hlasu kanadských muslimů?

Muslimské komunity v diaspoře se od září 2001 ocitly pod lupou. Hostitelské země mají obavy z dalšího New Yorku nebo Londýna.

Kanada však není známá svoji velmocenskou politikou, ani to není bývalá koloniální velmoc.

Po útoku v Londýně se zástupci kanadských muslimů sešli s ministerským předsedou a slíbili mu pomoc v boji s islámským extremismem.

Vyjádřili přitom také svoji vděčnost za to, že se Kanada nepostavila po bok Ameriky v Iráku.

Pravdou je, že se po debatě o islámských tribunálech všichni známe o trochu víc.

A na torontské univerzitě máme dva nové vědce, kteří budou přednášet o islámském právním systému.