Přehled evropského tisku

Úterý 9. července 2002

předcházející

Připravil Jiří Kobělka

Penězi a osvětou proti AIDS

Evropské deníky se i dnes věnují především probíhajícímu barcelonskému summitu o chorobě AIDS.

Německý list Der Tagesspiegel varuje před fatalismem ve světle předpovědí, že v příštích 20 letech by mohlo na AIDS zemřít až 68 milionů lidí.

Podle deníku měl ředitel programu OSN pro boj s AIDS Peter Piot pravdu, když na mezinárodní konferenci o AIDS v Barceloně naléhal, aby bohaté země přispívaly na boj s touto chorobou 10 miliardami dolarů ročně. List však dodává, že samotné peníze problém nevyřeší.

"Zapotřebí je také mohutná politická podpora informačních kampaní a pacienti s AIDS nesmějí být nadále stigmatizováni," konstatuje Der Tagesspiegel.

Na straně kladů uvádí list pozoruhodný lékařský pokrok při léčbě této choroby a také skutečnost, že řada rozvojových zemí dosáhla v boji proti AIDS dobrých výsledků.

Francouzský Le Monde kritizuje dosavadní úsilí bohatých zemí, které podle něj "nedodržely své sliby".

Deník poznamenává, že částka 10 miliard dolarů, kterou loni přislíbily státy skupiny G8 a z níž byly podle listu vyplaceny pouze 2 miliardy, je "naprosto nedostatečná", ba přímo "směšná".

"Copak miliardář a šéf firmy Microsoft Bill Gates nepřislíbil téměř stejnou částku jako Paříž nebo Berlín?" klade si otázku Le Monde.

Ambiciózní cíle Africké unie

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung kritizuje podle něj přehnaně ambiciózní cíle Africké unie, která má dnes zahájit činnost.

List připouští, že především Evropané, jejichž integrace je podle deníku někdy velmi pozvolná, s oblibou odsuzují plány ostatních. Afričtí politici by se však podle deníku ukázali v příznivějším světle, kdyby se byli spokojili s realističtějšími cíli.

Npříklad rozhovory o společném parlamentu jsou bezvýznamné, pokud na sebe budou sousedící státy pohlížet jako na rivaly nebo dokonce nepřátele.

Problémy afrického kontinentu

Německý deník Berliner Zeitung si k vyjádření podobného skepticismu vypomáhá ironickým příkladem.

"Ode dneška bude Afrika lepší, neboť již má Africkou unii, která se má stát obdobou unie Evropské - už proto bude lepší," konstatuje list.

Deník poznamenává, že podle stanov Africké unie budou lidská práva chráněnou hodnotou a všechny země budou usilovat o rozvoj, boj proti chudobě, mír a stabilitu.

List ovšem dodává, že pokud by měla být všechna tato pravidla uvedena do praxe, plných 50 států by zkouškou neprošlo.

Ženevský deník Le Temps varuje, že ambice afrických zemí jsou sice "obrovské", ale neméně velké jsou i překážky, které před nimi stojí.

"Na rozdíl od Evropské unie, která se během let postupně rozrůstala, má Africká unie ještě před svým vytvořením spojit 53 zemí, které jsou velice odlišné - mají vzájemně neslučitelné hospodářství, jejich kultury jsou mnohdy velmi vzdálené a především se jejich zájmy často silně rozcházejí," domnívá se list.

Nezasloužený "povyk"

Vídeňský list Die Presse odsuzuje "povyk" kolem politika Strany svobodných Ewalda Stadlera, který přirovnal nacistickou vládu v Rakousku k poválečné okupaci ze strany spojeneckých sil.

Deník připouští, že Stadlerovy poznámky byly "nevýslovně hloupé", protože žádné období rakouských dějin nelze srovnávat s lety 1938 až 1945, ať už jde o počet obětí, ohavnost spáchaných zločinů nebo počet viníků.

List si však klade otázku, zda Stadlerovy poznámky skutečně stojí za "povyk", který se kolem nich strhl. "V liberální demokracii musí být místo také pro hloupost (nebo bezcharakterní poznámky)," píše dnešní deník.

Rostoucí "evropské" deficity

Maďarský deník Magyar Nemzet konstatuje, že způsob, jakým se Evropská unie vyrovnává s rostoucím rozpočtovým deficitem některých členských zemí, bude pro uchazečské státy měřítkem "skutečné hodnoty členství v unii po jejím rozšíření".

List argumentuje, že pokud deficity některých zemí přesáhnou mez stanovenou EU, bude to pro ostatní členy společenství znamenat dodatečnou zátěž.

Chce-li Evropská unie vyřešit nevyhnutelný konflikt mezi národními a společnými zájmy, musí podle deníku vyřešit "nejzákladnější, ale dosud pečlivě obcházenou otázku": Jakou míru solidarity jsou členské země připraveny vykazovat vůči sobě navzájem?