Přehled evropského tisku

Středa 12. června 2002

předcházející

Připravil Martin Řezníček

Otazníky kolem plánů Al-Káidy

Španělský deník El País tvrdí, že je zvláštní, že se veřejnost dozvěděla o plánu, podle něhož měla tzv. špinavá bomba s radioktivním materiálem vybuchnout v americkém městě až měsíc poté, co byl v Chicagu zadržen hlavní podezřelý a označen za "nepřátelského bojovníka".

Není jasné, zda se tím tajné služby pokoušely zastavit kritiku za svá selhání, která vedla k 11. září a krýt se v případě, že se objeví další útok, nebo zda jde o součást dezinformační války.

El País ale i tak tvrdí, že riziko útoku je vysoké. Zatčení v souvislosti se špinavou bombou a poslední zadržení v Maroku a v Evropě jsou prý důkazem toho, že Al-Káida pracuje skutečně jako globální síť.

Švýcarský Le Temps píše, že záležitost kolem špinavé bomby slouží novým americkým strategickým cílům.

"To, že ministr spravedlnosti John Ashcroft oznámil zatčení Abdalláha Al-Mudžáhira až měsíc poté, co se tak stalo, je důkazem, že jde o vysokou politiku," domnívá se Le Temps.

Nová americká doktrína je podle listu založena na tom, že stará koncepce odstrašování už nemá smysl proti nepřátelům, kteří disponují biologickými zbraněmi a kteří jsou připraveni obětovat svůj život, jen aby je mohli použít.

Historická ostuda francouzského týmu

Francie se zapsala do dvaasedmdesátileté historie šampionátu jako první mistrovský tým, který byl vyřazen, aniž by vstřelil gól.

Podle deníku Le Monde může příliš mnoho slávy zničit fotbalové zdraví. "Jak moc chtěli tito muži, tak jistí si sami sebou a oslavováni všude, kam se podívali, znovu excelovat?" ptá se list.

Deník nazval fotbalisty osiřelým manšaftem, protože se z něj vytratilo cosi z let 1998 a 2000, kdy tým spojoval vliv hráčů okolo Laurenta Blanca a Didiera Deschampse. Oba reprezentaci opustili po mistrovství evropy v roce 2000.

"Přátelství už není motorem tohoto francouzského výběru. Už v něm nevidíme vůli obětovat se pro dobro ostatních," trpce konstatuje Le Monde.

Le Figaro píše o velkém rozčarování. Podle něj se ti slavní z roku 1998 stali obyčejnými smrtelníky. Podobně jako jejich narcističtí přiznivci, kteří obdivují velikost Francie, hráči podle listu zapomněli, že i jinde ve světě se ostatní týmy zlepšují, mění svou taktiku a připravují odvetu proti stárnoucí francouzské reprezentaci.

Švýcarský Tribune de Geneve tvrdí, že francouzská společnost se v duchu vítězného, rasově pestrého týmu sama vzhlížela.

Ale spolupráce nevydržela, přátelství nestačilo. Hráči byli "vyvezeni" do zahraničí, staly se hvězdami kotovanými na burzách a distancovali se od francouzské multikulturality a myšlenky rovnosti, uzavírá švýcarský list.

Dánské naděje

Zatímco se Francouzi pitvají ve svém neúspěchu, dánský tisk oslavuje postup svých fotbalistů do dalších bojů.

Většina deníků si všímá, že během předchozích čtyř mistrovství, v nichž Francie a Dánsko zaznamenaly úspěch - tedy v letech 1984, 1992, 1998 a 2000 - tým, který prošel dál, zvítězil.

Kodaňský Information zdůrazňuje jedno dánské vítězství z této řady.

"Přesně před deseti lety Dánsko vyřadilo Francii z mistrovství Evropy ve Švédsku. Včera se národnímu týmu podařil podobný kousek, když poslal francouzské šampiony předčasně domů. Jak to skončí tentokrát?" uzavírá list.