Přehled evropského tisku

Úterý 11. června 2002

předcházející

Připravil Václav Sochor

Chirac - obnošený a slabý prezident

Evropské deníky se vracejí k výsledkům nedělního prvního kola voleb do francouzského Národního shromáždění.

Berliner Zeitung píše o podivných vítězstvích, jež Francie v těchto chvílích oslavuje. Ani v případě prezidentských, ani parlamentních voleb totiž podle listu nezáleželo na tom, co Francouzi chtějí, ale co nechtějí.

"Navzdory tomu, co prezident Chirac nazývá "přehršlí moci", je hlavou francouzského státu slabý a obnošený prezident. A nejen kvůli korupčním skandálům, kterými je opředen, nýbrž především proto, že Chirac už na francouzské politické scéně působí čtyři dekády a nikdo od něj vážně nemůže očekávat nové politické impulsy," píše deník.

Podle Berliner Zeitung je Chirac zosobněním staré Francie. Francie idylického venkova, národního vymezování a monarchistické arogance. Francie, která právě prožívá krizi.

Nový styl francouzské politiky

Slovenský deník SME na svých internetových stránkách nicméně uvádí, že Chirac může mít z výsledků prvního kola parlamentních voleb radost, poněvadž se mu očividně splnil sen o pravicovém prezidentovi podporovaném pravicovou parlamentní většinou.

"Francouzi hlasovali pro hladkou činnost vládních institucí a odmítli takzvanou kohabitaci. Situace posledních pěti let, kdy Chirac nemohl plně využívat svých prezidentských pravomocí, aby nezhatil soužití s levicovou vládou, se opakovat nebude," soudí SME on-line.

Ačkoli teoreticky levice může v druhém kole dost získat, nálada voličů svědčí spíše o opaku.

Pravice ohrožuje stabilitu EU

Vídeňská Die Presse varuje, že téměř jisté vítězství pravice ve Francii může mít negativní důsledky pro Evropu, spíše, než pro Francii samotnou.

Zaprvé proto, že bude další známkou posilování pravice v západní Evropě - trendu, který může pokračovat i při záříjových volbách v Německu. Zadruhé, změna vlády ve Francii může Evropské unii přivodit větší bolehlav, než předchozí socialisty vedený kabinet.

Die Presse své obavy z francouzské pravice vysvětluje následovně: Například Chiracův slib masivního snížení daní vyvolává ne neopodstatněné obavy Bruselu, že francouzská daňová politika ohrozí finanční stabilitu Unie.

"Francie se rovněž staví proti reformě Společné zemědělské politiky, která je považována za předpoklad pro rozšíření EU. Brusel se tedy v důsledku všech těchto skutečností musí připravit na to, že Paříž bude napříště brzdou evropských reforem," uzavírá Die Presse.

Návrh odvetných cel na americké zboží

Evropská unie a spolu s ní i mnohé dnešní evropské noviny řeší ale jiný problém. Ministři zahraničí členských států jednomyslně schválili strategii komisaře Pascala Lamyho vůči dovozním přirážkám, které Spojené státy uvalily na vybrané produkty z oceli a dalších materiálů.

Její podstatou je zavedení odvetných cel například na americké oblečení a ovoce, ovšem až poté, co o tom Unie uvědomí Světovou obchodní organizaci.

Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung taková strategie ponechává otevřené dveře pro další vyjednávání s Washingtonem a nejde jen o jednoduché zavedení okamžitých protiopatření.

"V rozhodnutí Unie převládl zdravý rozum," píše list a dodává, že obě strany teď musí využít poskytnutého prostoru k normalizaci transatlantických vztahů. Pro Evropany to může podle listu znamenat jedniě obnovení arbitrážního procesu Světové obchodní organizace.

Podpora východoevropských zemědělců

Švédský deník Dagens Nyheter se věnuje dalšímu námětu včerejších jednání v Bruselu - neschopnosti evropských ministrů dohodnout se na podpoře východoevropských zemědělců.

"Jedná se o budoucnosti poloviny rozpočtu Unie. A jak je vůbec možné, že zemědělská politika stojí tolik? Jak to členské státy mohly dovolit?" ptají se švédské noviny a dodávají:

"Jednou z odpovědí je, že rozhodovací proces umožňuje nejprve vyždímat a poté prošustrovat miliony. A odpověď druhá: příliš široce rozložená odpovědnost. Je třeba mít zájem a pravomoc vyčistit tuhle bažinu."

Občané Evropské unie podle Dagens Nyheter nedobrovolně trpí bezvědomím. Zemědělské dotace jsou sice pro svůj objem dobře viditelným problémem a velkou výzvou, zároveň však jde jen o jednu ze stovek oblastí, při němž Brusel uplatňuje svůj současný systém rozhodování. A na absenci přísných pravidel doplácejí všechny tyto oblasti.

"Nic nenaznačuje, že by evropský summit v Seville tento měsíc mohl jakkoli zacelit propast nedůvěry mezi institucemi a občany," uzavírá švédský list.