| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravila Andrea Máslová
Bushovu evropskou cestu hojně komentují dnešní evropské noviny. Maďarský list Magyar Hírlap poukazuje na paradoxní situaci, v jaké se ocitá prezident Bush: "Žádnému americkému prezidentovi se dosud při návštěvě Evropy nedostane tak vřelého přijetí v Rusku, a tak chladného uvítání mezi jeho evropskými spojenci," píše list a dodává: "Není to tak dávno, kdy Německo, a hlavně západní část Berlína, obdivovaly Ameriku. Teď musí 10.000 policistů v hlavním městě spojeného Německa ochraňovat amerického prezidenta před desetitisíci demonstranty." Chybný postup Spojených států Španělský El País upozorňuje na to, že ve vztazích mezi Evropou a Spojenými státy vždycky existovala chybná transatlatická linie. "Rozdíly ale vyšly najevo hlavně v posledních několika týdnech, zejména v otázce boje proti terorismu," píše deník. Podle deníku je na vině způsob, jakým Bush a jeho administrativa rozšiřuje svůj agresivní jazyk za hranicemi Afghánistánu. "Zejména varující jsou rozdíly ohledně Iráku, kdy si USA nedokázaly získat podporu v Evropě a mezi arabským světem pro svoji akci na sesazení Saddáma Husajna". Další španělský deník ABC připomíná, že Evropa je stále ještě zavázána Spojeným státům za jejich důležitou podporu při porážce nacismu a Stalinistickému totalitarismu a svůj dluh není schopna splatit v takto kritických momentech, jaké nyní přicházejí. "Obrana společně sdílených demokratických hodnot bude daleko účinnější, když světová supervelmoc bude přistupovat k Evropě způsobem, jaký si zaslouží," píše deník. Evropa není silný partner Z americké perspektivy informuje o Bushově návštěvě v Paříži sídlící International Herald Tribune. "Když skončila studená válka, Američané cítili osvobození přinejmenším od křížových výprav proti zlu a Spojené státy se vrátily ke své tradiční starosti o vlastní záležitosti," uvádí list a dodává: "Po útocích z 11. září se národ sjednotil, postavil za prezidenta a požadoval dopadení pachatelů. Nechtěli se vázat na spojence, kteří by nabídli minimum pomoci, ale požadovali před schválením každé akce nekonečné konzultace." Evropa by už měla podle deníku přestat skuhrat na jednostrannost Američanů a změnit se v silného partnera. "Až bude Evropa mluvit jednotným hlasem ve věci zahraniční politiky a bude investovat do obrany, pak ji bude brát Amerika vážně. Dříve ne," uzavírá list. Potřeba evropské jednoty Jednu z nadějí na jednotnou Evropu dává včerejší projev předsedy Evropské komise Romano Prodiho v Evropském parlamentu, ve kterém požadoval pro komisi větší pravomoce, které by umožnily Bruselu, aby mluvil jednotným hlasem. Německý Berliner Zeitung ale soudí, že navržené reformy mají za cíl spíše sbírat politické body než posílit zodpovědnost za demokraticii. Deník souhlasí s komisí a jejím předsedou, že Evropa potřebuje větší pravomoce v oblasti zahraniční politky, spravedlnosti a financí, dosud žárlivě střežené národními vládami. "Komise se ale mýlí, pokud chce získat všechny tyto nové pravomoce pro sebe," dodává deník. "Romano Prodi a evropští vůdci Tony Blair, José Mária Aznar a Jacques Chirac se shodují alespoň v jedné věci, a sice na potřebě silné osoby, která by Evropě dala tvář a silný hlas na světové scéně," píše švýcarský Le Temps. Tuto potřebu jednotny ale podle listu zastiňuje boj, ve kterém Evropská komise žádá do budoucna větší pravomoce na úkor členských států Unie. Návrhy předložené komisí prostřednictvím Romana Prodiho znějí podle deníku jako odpověď na dřívější nápad Jacquese Chiracka, s tichou podporou Tonyho Blaira a José Maria Aznara, že Evropa potřebuje prezidenta. "Rozdíl je ale v tom, že ti tři chtěli, aby byla taková osoba zvolena evropskými vůdci a ne Evropskou komisí," dodává švýcarský Le Temps.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||