Přehled evropského tisku

Pondělí 20. května 2002

předcházející

Připravila Jarka Malínská

Kořeny pravicového populismu v Evropě

Francouzský Le Monde věnuje osm stran zpráv a rozhovorů nárůstu populismu v Evropě. List podotýká, že výsledky, kterých ve Francii dosáhl krajně pravicový prezidentský vůdce Jean-Marie Le Pen a v Nizozemsku Listina Pima Fortuyna, nejsou izolované události.

Le Monde se domnívá, že populismus může přiživovat strach z ekonomických změn, jako se to podle listu děje ve střední Evropě, nebo pochybnosti nad vlivem islámské kultury, což má být případ severní Evropy, anebo může populismus daleko otevřeněji vyjadřovat krajně pravicové nálady, jako tomu bylo podle Le Monde ve Francii.

Jak ale deník podotýká, všude vzestup těchto hnutí vyjadřuje neschopnost demokratického systému poradit si s výzvami současného světa a neschopnost elity porozumět hlubokým obtížím evropských národů.

Vzestupem populismu a rozdíly mezi jeho modifikací na západě a v Maďarsku se zabývá i maďarský list Népszabádság.

Západní verzi popisuje jako "obrannou", založenou na "panické reakci obyčejných lidí", kteří se cítí ohroženi globalizací. Východní populismus je podle listu "sekundární" a vychází spíše z minulých neúspěchů a oživování postojů známých z hostorie.

Podle Népszabádságu je východní touha po bezpečném životě, který garantuje stát, a jednoduché interpretaci světa důkazem latentního přežívání světového názoru založeného na obranné sebereflexi.

Ve Francii začíná předvolební kampaň

Francouzský Le Figaro na své první stránce oznamuje, že "bitva už začala" a rozpisuje se o převolební kampani, která začala dnes ráno. Volby se mají konat 9. a 16. června.

Zatímco pravice v nich podle Le Figaro chce konsolidovat vítězství z prezidentských voleb, levice sní o odplatě. Krajní pravice, stejně jako levice pak znovu chtějí být silami, které "rozčeří vodu".

Arafatem slíbené volby

Madridský El País vítá myšlenku voleb na území západně od Jordánu a v Gaze, jak je přislíbil minulý týden palestinský vůdce Jásir Arafat. Zároveň je ale skeptický ohledně toho, zda Arafat bude svůj slib moci, anebo chtít dodržet.

El País vidí konfliktní požadavky obou stran jako potenciální kameny úrazu a v této souvislosti připomíná, že palestinský vůdce požaduje stažení izraelské armády z okupovaných území.

Na druhé straně izraelský kabinet Ariela Šarona může argumentovat tím, že budou-li útoky palestinských atentátníků pokračovat, bude muset zachovat předsunuté pozice izraelské armády, aby se těmto útokůům předešlo.

El País je přesvědčen o tom, že pokroku může být dosaženo jedině tehdy, pokud Izrael zastaví rozšiřování svých osad na území západně od Jordánu a v Gaze, a povolí vstup zahraničním pozorovatelům.

Palestinští radikálové v Evropě

Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung je přesvědčen o tom, že rozhodnutí Evropské unie přijmout na území evropských států 13 palestinských radikálů, kteří byli řadu týdnů zadržováni v chrámu Narození páně v Betlémě, se nakonec obrátí proti ní.

V této souvislosti připomíná, že samotné rozhodnutí přijmout palestinské aktivisty, Evropě na důvěryhodnosti v boji proti terorismu nepřidá, a dodává, že Izrael je tak jako tak nazvývá "teroristy".

Frankfurter Allgemeine Zeitung také pochybuje o tom, že v době otevřených hranic v rámci evropské patnáctky by mohla být skupina těchto palestinských radikálů rozdělena tím, že budou rozptýleni do šesti zemí.

Jak německý deník uzavírá, celá záležitost by mohla být symptomatická pro rozdělení rolí mezi Evropou a a Washingtonem. Zatímco Washington podle listu hází špínu na světovou scénu, Brusel ji vezme na svá bedra.

Německá ochrana práv zvířat

Berlínský Welt Am Sonntag se vrací k pátečnímu rozhodnutí německého parlamentu zakotvit do ústavy práva na ochranu zvířat.

List připomíná, že slova musejí být nyní následována činy, zvláště na poli testování zvířat a podmínek, za jakých jsou zvířata držena. Ačkoli je jakákoli krutost spáchaná na zvířatech podle německého Zákona na ochranu zvířat nezákonná, mnohé zemědělské obory nebo výzkumy tento zákaz po celá desetiletí porušují.

Jak v závěru konstatuje Welt Am Sonntag, rozhodnutí parlamentu má sice širokou podporu mezi lidmi, ale nebude znamenat více než pár slov na kuse papíru, pokud nepovede ke skutečné radikální změně.