Přehled evropského tisku

Pátek 17. května 2002

předcházející

Připravila Jarka Malínská

Ponuré vyhlídky pro evropskou levici

Většina listů si láme hlavu nad rozšifrováním významu nizozemských parlamentních voleb pro vývoj v Evropě. Některé prognózy jsou přitom značně ponuré.

Francouzský Le Monde se ptá, kdy "masakry" evropských sociálně-demokratických vlád skončí. Hlavní obětí mocné vlny krajní pravice jsou totiž tradiční levicové strany.

Evropská levice platí cenu za globalizaci, která ji připravila o tradiční způsob, jakým levice prosazuje ekonomickou a sociální politiku, kterou voliči požadují.

"Nizozemsko má problémy," konstatuje německý Frankfurter Rundschau, který rovněž soudí, že globalizace se musí za hodně věcí zodpovídat.

Krajní pravice nachází podle deníku živnou půdu pro své ideje všude, kde občan cítí, že se ho politici snaží podvést, nebo kde je společnost ponechána na pospas globální ekonomice.

"Pracovní místa, zločinnost, imigrace a integrace cizinců do společnosti, stejně jako otázky zdravotnictví či penzijní reforma - to jsou nejplačivější otázky budoucnosti států Evropské unie," připomíná Frankfurter Rundschau.

"Holandská lekce pro Evropu," zní titulek švýcarského listu Le Temps. Evropská levice prokázala, že dokáže zvládnout hospodářské otázky, ale lidé nežijí jen z ekonomických ukazatelů, jakkoli mohou být příznivé.

"Potřebují perspektivu, zajištění bezpečnosti a morálních hodnot, a máme-li být upřímní, tak i dodatek pro duši," píše Le Temps.

List ovšem chválí nové labouristy britského premiéra Tonyho Blaira. "S výjimkou britské Labour Party, evropská levice nezvládla právě tyto otázky vlastní identity, bezpečnosti a pociťuje i jakýsi úpadek své autority."

Španělský list ABC je toho názoru, že i kdybychom nebrali v úvahu sympatii voličů k zavražděnému Pimu Fortuynovi, výsledek je protestem proti systému, pro který je nejdůležitější politická korektnost.

"Tento výsledek je výrazem společnosti, která je nešťastná a do jisté míry naštvaná. Společnosti, která žádá zodpovědné instituce, aby se statečně vypořádaly se záležitostmi považovanými za obecná tabu, společnosti, která na tyto otázky až dosud odpovídala mlčením."

Rakouský Der Standard přirovnává úspěch uskupení Listina Pima Fortuyna ke starořímské politice chleba a her, kterou šlo koupit spokojenost lidí: "Holanďané mají dostatek chleba, ale potřebují i hry".

Der Standard je přesvědčen o tom, že voliči podpořili pravici proto, že vládnoucí levicovou koalici vnímali jako šedivou, technokratickou, ba dokonce hloupou. A navíc ještě posedlou úslužnými státními úředníky.

"Pravým opakem toho všeho byl Pim Fortuyn. Dokázal přesně odhadnout, co lidé potřebují - a dal jim k tomu i zábavu, aniž by přitom rozmělňoval svá slova," zdůrazňuje Der Standard.