| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravila Andrea Máslová
Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung souhlasí s prohlášením generálního tajemníka NATO George Robertsona v Reykjavíku, že si Severoatlantická aliance si musí vybrat mezi "modernizací nebo přehlížením". Podle listu je dnes Aliance oslabena kvůli nevhodnému vybavení evropských členů a Spojenými státy je považována téměř výlučně za nástroj k boji proti terorismu. Francouzský deník Le Monde píše, že Rady NATO-Rusko nabyla na dalším významu dohodou o snížení počtu jaderných zbraní, která byla počátkem týdne uzavřena mezi Washingtonem a Moskvou. "Ve stejný den, kdy bylo na Islandu schváleno vytvoření nové rady, Moskva ohlásila, že zvyšuje vojenskou spolupráci s pěti dalšími postsovětskými republikami," píše list. Le Monde to považuje za manifestačně zacílený tah proti snaze Spojených států rozšířit jejich vliv ve Střední Asii. "Ukazuje to, jak opatrně musí prezident Putin postupovat ve své strategii obnovení přátelských vztahů se Západem," uzavírá Le Monde. Podobné myšlenky lze nalézt v ruském tisku. Nezavisimaja Gazeta si všímá, že Moskva, řečeno v politicky korektním jazyce, očekávala více ve způsobu svého vlivu na přijímání klíčových rozhodnutí." Deník Izvestija je zmaten prohlášením ruského ministra zahraničí Igora Ivanova, že mechanické rozšíření NATO nezvyšuje bezpečnost a že je třeba podstatně nový mechanismus spolupráce. "Nakonec byl nový mechanismus spolupráce už ustanoven a když budou do Aliance na listopadovém summitu v Praze přijaty nové členské země, zjistí, že jich je dohromady 20 včetně Ruska. Tak proč mluvit o nějakém novém mechanismu?" podivuje se Izvestija. Moskovskij Komsomolec podezírá Moskvu, že na ni v novém vztahu nepřipadne pouze role statisty. "Nikdy jsme neměli a nemáme ani teď skutečnou šanci ovlivňovat strategii NATO, včetně strategie rozšíření Aliance na východ," píše deník. Nedostatky Arafatova systému Německý list Die Welt obviňuje palestinského vůdce Jásira Arafata z "extrémní obecnosti" v jeho projevu před palestinskou legislativní radou. "Palestinský vůdce hovořil o míru a vyváženosti příliš často bez toho, že by jeho slova provázely skutky. Arafat až dosud vládl převážně na základě nařízení," píše list. K tomu, aby zůstal u moci, potřebuje podle Die Weltu vnější krizi. Všechno ostatní, co je obsaženo v jeho projevech, je podřízeno tomuto cílu. Deník Süddeutsche Zeitung zpochybňuje význam Arafatem slibovaných změn. Podle listu je spíš než reforma v Arafatově stylu potřebná reforma Arafatova systému, který je výlučně založen na korupci a protekci. "Arafatova persekuce ze strany izraelského premiéra Ariela Šarona mu v uplynulých letech možná pomohla získat to, co list nazývá další nezasloužené sympatie, ale on sám určitě nezískal více kompetencí a prohrál svou moc," uzavírá Süddeutsche Zeitung. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||