Přehled evropského tisku

Středa 24. dubna 2002

předcházející

Připravila Andrea Máslová

Volba mezi dvěma zly

I dnes se evropské listy rozepisují o překvapivém úspěchu krajně pravicového kandidáta na úřad francouzského prezidenta Jeana-Marie Le Pena.

Týdeník Nouvel Observateur v souvislosti s druhým, rozhodujícím kolem francouzských prezidentských voleb, které se koná 5. května, píše, že voliči si budou muset vybrat ze dvou zel a hlasovat buď pro zdiskreditovaného Jacquese Chiraca, jehož před soudním vyšetřováním zachrání jedině znovuzvolení do úřadu prezidenta, anebo pro populistického xenofoba Jeana-Marie Le Pena, který chce Francii izolovat a rozbít Evropskou unii.

"Je to jako volit mezi cholerou a morem," píše Nouvel Observateur.Autor článku však upřednostňuje Jacquese Chiraca, protože cholera je - na rozdíl od moru - léčitelná.

Deník Le Monde uvádí, že nedělní výsledky prvního kola voleb nepochybně poškodily obraz Francie v zahraničí. Paříž se teď na mezinárodním kolbišti jen těžko uplatní, zřejmě to bude mít diplomatické i ekonomické důsledky.

Autor článku v Le Monde podotýká, že nedělní výsledky z pohledu ciziny potvrdily dojem francouzské arogancem která spočívá v rozdílu mezi realitou a tím, co Francie hlásá.

V podobném duchu se rozepisuje i švýcarský list Le Temps. Autor sloupku ironicky poznamenává, že Francouzi svého času rádi vysvětlovali cizincům výlučnost všeho, co je francouzské.

Podle Le Temps někteří voliči zřejmě o víkendu hlasovali pod vlivem halucinogenní drogy, které se říká francouzská výlučnost. "Je to všudypřítomná substance. Stačí ji povařit na špeku a získáme kouzelný elixír, který nám dodá sílu a ideje všeho druhu. Postup se osvědčil už za časů římského impéria," píše list.

Od těch dob bylo podle Le Temps vyvinuto několik syntetických variant tohoto lektvaru, podotýká autor článku a dodává, že té nejsilnější se říká "francouzská identita". A právě tou předávkoval každého pátého francouzského voliče krajně pravicový lékárník Le Pen, píše list.

"Lidé teď chtějí náhražku, nějakou jinou drogu, jež by jim dodala pocit hrdosti a štěstí, ale která by neobsahovala tak nebezpečné ingredience," uzavírá Le Temps.

Populismus Bushe a Le Pena

Vídeňský list Der Standard uvádí, že americký prezident George Bush a vůdce francouzské krajní pravice Le Pen toho mají společného mnohem více, než by byl prezident Bush ochoten přiznat.

Bush si podle listu tak trochu protiřečí. Na jedné straně vyjadřuje znepokojení nad volebním úspěchem Jeana-Marie Le Pena a na straně druhé mluví o dobru a zlu způsobem, který se blíží krajně pravicovému populismu.

Jak list uvádí, Bushova rétorika, jeho názor na svět, autoritářský postoj k odlišným názorům, snahy omezit svobodu projevu, to vše jej přibližuje spíše Le Penovi, než jeho mezinárodnímu agitátorovi Tonymu Blairovi.

"Zkrátka a dobře - americký prezident by si měl zamést před vlastním prahem," uzavírá Der Standard.

Mlčení katolické církve

Papež Jan Pavel II. včera ve Vatikánu sdělil dvanácti kardinálům ze Spojených států, že v církvi není místo pro kněží, kteří sexuálně zneužívají děti.

Německý list Berliner Zeitung upozorňuje, že papež příliš dlouho mlčel. Co ho k tomu vedlo? Autor článku soudí, že pro Jana Pavla II. je velice těžké mluvit veřejně o sexu. Nyní ho prý k tomu vedou světské důvody.

"Zločiny katolických kněží možná církev připraví o spoustu peněz, protože oběti se dožadují odškodnění a co víc, jakmile budou odhaleny další případy zneužívání, mnoho lidí z církve patrně vystoupí," uzavírá Berliner Zeitung.