Přehled evropského tisku

Úterý 23. dubna 2002

předcházející

Připravila Jarka Malínská

Příčiny vzestupu pravice v Evropě

Evropské deníky přinášejí plné stránky ohlasů na výbuch na francouzské politické scéně.

Francouzský list Le Monde píše, že Evropa obrací své kormidlo doprava. Krajní pravice je na vzestupu i v jiných částech kontinentu, ale zdá se, že Francie je méně než kdy jindy na pozici, z níž by mohla ty druhé poučovat.

Hlavním důvodem neúspěchu sociálně demokratických vlád v Evropě je podle Le Monde přesun některých pravomocí jednotlivých států na instituce Evropské unie, stejně jako globalizace či vzestup kriminality. Tím nejdůležitějším je ale otázka imigrace.

"Proto je na sociálních demokratech, aby urychleně vynalezli či lépe řečeno oživili model integrace cizinců do společnosti," uzavírá Le Monde.

"Kdo volil Le Pena?" ptá se další francouzský list, Le Figaro. Deník vypracoval svou vlastní analýzu "neuvěřitelného Le Penova nástupu " a dochází k závěru, že z hlediska geografického jsou téměř všechny Le Penovy bašty na východě země, v oblastech, kde žije velký počet imigrantů a zároveň je velká nezaměstnanost.

Jak list dodává, tyto regiony vytvářejí obraz Francie, kde jsou velké urbanistické celky v krizi, vládne v nich násilí a kde není bezpečno.

Le Pena podle této analýzy volilo pouze 13 procent žen, oproti 21 procentům mužů. Jeho voličská základna ale pochází ze všech sociálních vrstev, není omezena věkem ani politickými tendencemi.

Pro Le Pena hlasovalo 38 % nezaměstnaných a 30 % lidí pracujících manuálně. Největší podporu tak získal mezi nejméně vzdělanými vrstvami. 74 procenta Le Penových voličů uvedlo, že je pro ně zločinnost hlavním tématem.

"Čas pro změnu?" ptá se zase v titulku vídeňský deník Die Presse. Podle něj první kolo francouzských prezidentských voleb jasně ukázalo, že stávající politický systém potřebuje změnu.

Francouzi dávají najevo, že jsou už unaveni, ba dokonce paralyzováni stavem, který přinesl systém, v němž hraje ústřední roli silný prezident a premiér, každý z opačného politického tábora.

Dali by tedy Francouzi raději přednost americkému prezidentskému systému? List je přesvědčen o tom, že právě to je dnes, těsně po "druhé francouzské revoluci" klíčová otázka.

Německý Frankfurter Rundschau připomíná v souvislosti s výsledky ve Francii nástup populistických politiků v Rakousku, Itálii a naposledy Dánsku.

"Jde pouze o náhodné výsledky, nebo jde spíše o hrozící krizi postmoderní demokracie?" ptá se list a odpovídá:

"Na vině je současná politická garnitura - nejen ve Francii , ale i jinde v Evropě. Nejen francouzská politická elita jedná jako slepá a hluchá, staví se arogantně k bezpečnostní otázce a opravdovým potřebám lidí. Francouzský volební šok je stejně tak poučnou lekcí pro další národy v Evropě," píše deník.

Toto nebezpečí může být podle Frankfurter Rundschau překonáno pouze "znovuzapojením občanského prvku do každodenního života".

Kodaňský deník Information vidí spojnici mezi dosavadními výsledky ve Francii a loňskými dánskými parlamentními volbami. V nich krajně pravicová dánská Lidová strana zdvojnásobila počet hlasů a stala se tak třetí nejsilnější stranou v parlamentu.

Výsledky ve Francii mohou být interpretovány jako nástup pravicového populismu a naopak kolapsem sociálně demokratických idejí - což je situace, kterou Dánové velmi dobře znají. Ani vysvětlení této situace nepostrádá paralely mezi těmito dvěma zeměmi.

"Násilí, zločinnost a nejistota v každodenním životě. Právě tyto jevy se staly ústředními tématy francouzské prezidentské kampaně," uzavírá dánský deník Information.