| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravila Dana Votýpková "Barcelona, hlavní město Evropy", hlásá titulek španělského listu La Razón den před zahájením evropského summitu v tomto katalánském městě. Další španělský deník El Mundo píše, že se "Francie staví proti liberalizaci trhu s energií a tím ohrožuje úspěch barcelonské schůzky". Francouzský premiér Lionel Jospin "souhlasí jenom s tím, aby si dodavatele elektrického proudu mohli vybírat velkoodběratelé a ne domácnosti". Pokud Francie neustoupí, ohrozí to podle španělských novin budování jednotného evropského trhu. "Francie tak drží klíč k úspěchu nebo nezdaru summitu," dodává El Mundo. Liberálové jako Aznar, Berlusconi a Blair stojí tváří v tvář osamocené Francii, která obhajuje veřejný sektor. Německo je v tomto ohledu zemí nikoho," uvádí další španělský deník El Periodico a dodává: "Paříž chce udržet francouzskou státní elektrárenskou společnost (EdF), aby zabránila zhoršení služeb, k jakému došlo v Británii po privatizaci železnic. To je jistě vážný argument, ovšem ochrana kvality by měla podle tohoto deníku být slučitelná s otevřením trhu. EU nežádá zrušení Benešových dekretů Rakouský Die Presse si bere na paškál evropského komisaře pro rozšíření Unie Güntera Verheugena za to, že vyslal vůči České republice smíšený signál ohledně tzv. Benešových dekretů. "Při projevu v Evropském parlamentu hovořil Verheugen o dekretech, které zůstávají stále v platnosti, jako o něčem, co není v souladu s evropskou legislativou," konstatuje rakouský deník. Ovšem ještě tentýž den popřel jeho mluvčí, že by Brusel chtěl Praze diktovat své názory o tom, zda tzv. Benešovy dekrety udržují diskriminační prvky v českém právním systému. "Bez ohledu na to, jak jak matoucí taková prohlášení jsou, stupňuje se v této otázce tlak na Prahu", uzavírá Die Presse. Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung soudí, že Brusel byl doposud vůči České republice jako kandidátské zemi příliš měkký. Evropská komise zatím nechávala na Praze, aby posoudila, zda jsou tzv. Benešovy dekrety kompatibilní s evropským právem, a v případě potřeby je pozměnila. Ještě předtím, než tato otázka mohla být posouzena, však český premiér Zeman prohlásil, že se na dekretech nic měnit nebude. "Jádrem sporu je česká neochota distancovat se od nespravedlnosti, jakou představují etnické čistky," píše Frankfurter Allgemeine Zeitung.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||