| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravila Dana Votýpková Dnešní evropské listy ze zaměřily na rostoucí krizi na Blízkém východě a konstatují, že jedinou nadějí oblasti je podpora demokracie. Španělský deník El País viní Izrael z etnických čistek potom, co premiér Ariel Šaron v úterý nařídil nejmohutnější vojenské operace za posledních dvacet let, jejichž cílem je získat kontrolu nad hlavním městem palestinského území západně od Jordánu Ramalláhem. "Pokud se něco na Blízkém východě vymklo jakoukékoli kontrole, pak je to cit pro vyváženost, jak jej prokazuje Izrael, který vedl k rozpoutání spirály odvetních akcí," píše list a pokračuje: "Šaronovy jednotky se nevyhýbají ani civilistům, útočí na nemocnice, vyhazují do povětří domy, dům od domu pátrají po podezřelých osobách, neštítí se vražd, zatýkají stovky mužů starších 14 let a střílí do davu uprchlíků." El País varuje, že by země jako Izrael mohla být velmi náchylná k tomu nadchnout se pro totatilní systém, skrytý pod rouškou "protiteroristických operací". Deník připomíná, že "se taky v Jugoslávii bojem proti terorismu označovalo to, co bylo ve skutečnosti etnickými čistkami". Výbušný blízkovýchodní region S rostoucími spekulacemi o tom, kde Spojené státy zakročí příště ve svém tažení proti terorismu, zdůrazňuje německý Frankfurter Allgemeine Zeitung, že jakýkoliv takový plán musí brát ohled na budoucnost Blízkého východu. "Pokud by měl vzniknout velký projekt pro Blízký východ, pak se v něm musí počítat s tím, že se tento region přiblíží modernímu světu, plurarismu a demokracii. A součástí tohoto plánu bude sesazení nynějšího režimu v Bagdádu," soudí německý deník. "Přinést mír na Blízký východ bude krokem dalším. Spojené státy by ale v tomto úkolu neměly zůstat osamocené, ale také by neměly žádat výsadní postavení," uzavírá list. Obavy z jaderných útoků Kroky, při nichž běhá mráz po zádech, tak popisuje francouzský Le Monde přípravu Pentagonu na možný jaderný útok proti sedmi zemím, které představují pro Ameriku hrozbu. "Takové plány ukazují, že si Bushova administravita z útoků z 11. září nevzala nic jiného než vojenské lekce," soudí list. Jak list upozorňuje, jde o úplný zvrat americké jaderné doktríny, která trvá na principu nerozšiřování zbraní a zvyšuje hranice mezi jadernými a konvenčními zbraněmi. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||