| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravila Jarka Malínská Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung píše, že ani jeden z účastníků blízkovýchodního konfliktu se nevzdává, ale naopak doufá, že protivník bude mít nakonec dost a vrátí se k jednacímu stolu. "Existuje ale určitý náznak toho, že se Ariel Šaron přece jenom vzdal alespoň jedné ze svých podmínek - totiž aby předtím, než se tak stane, zavládlo déle trvající příměří. Jedinou cestou, jak přerušit tuto nebezpečnou spirálu násilí, jsou oboustranné a zásadní ústupky. Ale právě jejich dosažení je po zkušenostech z násilností uplynulých dnů stále méně pravděpodobné," soudí Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vídeňská Die Presse upozorňuje, že americký postoj nechat obě strany bojovat až dokud nebudou mít dost a nezačnou se pomalu vracet k jednacímu stolu, se vymstil. "Naopak - konflikt velmi rychle eskaloval a dost už mají politici z Washingtonu," konstatuje Die Presse. Americký vyslanec Antohni Zinni cestuje do Izraele, list ovšem dochází k závěru, že konflikt už dospěl ke hranici, odkud není návratu. Úspěchy americké politiky po útocích Šest měsíců po tragických útocích z 11. září se ženevský list Le Temps zastavuje u toho, jak tyto události změnily postoj světa. Deník uvádí, že tento teroristický útok "otřásl obrem, který nevěděl, co si počít se svou silou". Přistoupit k preventivním útokům - předtím než na Spojené státy někdo zaútočí - je teď zřejmě podle Američanů základním pravidlem obezřetnosti a list dodává, že cílů, které si vytyčili, dosáhli mnohem dříve, než se očekávalo. "Jsou tu nicméně známky toho, že akutní nebezpečí by mohlo přijít a stejně tak se objevují náznaky, že Spojené státy by mohly vyvíjet nové jaderné zbraně. Objevuje se i přesvědčení o tom, že imperiální politika je to, co by Americe - ale i zbytku světa - slušelo nejlépe. Americká vláda je tak přesvědčena o svém úspěchu a své všemocnosti, že ani nevidí, že takovýto postoj by mohl vést jedině ke katastrofě," uzavírá Le Temps. Bouřlivé česko-německé fórum Maďarský deník Magyar Hírlap informuje o "bouřlivém" německo-českém fóru porozumění, na němž si český opoziční politik Miloslav Bednář "vypůjčil" výrok amerického prezidenta George Bushe a řekl, že i v Evropě existují "osy zla". "Německo, Rakousko a Maďarsko se spojily a vytáhly do boje proti České republice," cituje Magyar Hírlap Miloslava Bednáře. Podle něj totiž tyto tři země vyvíjejí tlak na Prahu, aby zrušila poválečné Benešovy dekrety, jež zbavily československé Maďary a Němce jejich občanských práv a vyhnaly je z Československa. Uvedený maďarský list dále cituje Bednáře, jak říká, že tyto dekrety byly základem evropského míru a svým vystoupením chce "upoutat pozornost právě k ohrožení tohoto míru, stejně jako česko-německých vztahů a evropské integrace". Vliv recese na francouzské prezidentské volby Francouzský Le Monde se zabývá kampaní před prezidentskými volbami ve Francii. Jak uvádí, charakter kampaně změnila neradostná ekonomická situace země. Pozice premiéra a socialistického kandidáta Lionela Jospina je podle tohoto listu, zdá se, "méně impozantní" a program jeho rivala, gaullistického prezidenta Jacquese Chiraca "méně důvěryhodný", než tomu bylo před rokem. Jospin mohl dříve spoléhat na úspěch vládní politiky zaměstnanosti, nicméně zpomalení ekonomiky z poslední doby by mohlo mít na mínění Francouzů stejně velký vliv, jako celkové hodnocení Jospinova funkčního období, píše Le Mond a dodává, že pravice využívá zbrždění ekonomiky k tomu, aby obvinila levici, že její politika není dobrá. Levice pak kontruje tím, že nenese zodpovědnost za celosvětovou ekonomickou situaci. "Pokud jde o celkové hodnocení současného kabinetu, pravá část politického spektra upozorňuje, že levice vlastně měla "štěstí", zatímco ta poukazuje na to, že každý je svého štěstí strůjcem," konstatuje Le Monde. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||