Přehled evropského tisku

Čtvrtek 21. února 2002

předcházející

Připravil Vít Pohanka


Jospin oznámil svou kandidaturu na prezidenta

"Jospin je kandidátem - tečka", uvádí palcový titulek francouzského listu Le Figaro den poté, co premiér Lionel Jospin oficiálně oznámil svou kandidaturu na prezidenta.

Noviny dále píší o "falešné nejistotě", která obklopovala premiérovu kandidaturu - v prosinci totiž řekl, že je "pravděpodobným" kandidátem, a v lednu, že je "k dispozici". Podle deníku jsou nyní známi všichni kandidáti na prezidenta, pokud ovšem nedojde v poslední chvíli k nějakému překvapení.

"A pokud se potvrdí výsledky dosavadních průzkumů veřejného mínění, budou Francouzi už podruhé rozhodovat o výsledku duelu mezi současným prezidentem Jacquesem Chiracem a Lionelem Jospinem," konstatuje Le Figaro.

V jiném francouzském listu Libération najdeme celý text prohlášení Lionela Jospina, ve kterém uvádí, že chce aktivní, bezpečnou, spravedlivou a moderní Francii.

Den poté, co Chirac postavil jako ústřední téma své kampaně právo a pořádek, se Jospin k této problematice také vyjadřuje: Odmítám beztrestnost, každý zločin musí být potrestán, píše ve svém prohlášení a dodává, že se chce zabývat také příčinami násilí.

Zda bude s takovým přístupem k otázce zločinnosti spokojen i levicový Le Monde zatím není jasné. V úvodníku napsaném ještě předtím, než premiér Jospin oznámil svou kandidaturu, však vyjadřuje nespokojenost nad reakcí levice na Chiracův důraz na "represi".

"Namísto toho, aby předložili svoji analýzu a postavili ji proti té, s níž přichází pravice, pohazují představitelé socialistů obviněními z plagiátorství a napadají prezidenta Chiraca, že když nebyl schopen vymyslet něco sám, převzal jejich myšlenky. Měli by zkusit přijít s něčím jiným," píše Le Monde.

Rakousko příkladem pro Zimbabwe

Evropská unie uvalila sankce na zimbabwského prezidenta a jeho blízké spolupracovníky a vídeňský Der Standard soudí, že se Robert Mugabe může poučit ze zkušeností Rakouska.

Dá se totiž očekávat, že vysvětlí svému lidu sankce jako nepřátelský, koloniální akt vzdálených "bělošských" zemí a tím vlastně bude následovat příkladu Rakouska.

Jak Der Standard vysvětluje, tam byly také před nedávnem zahraniční sankce uvalené proti koalici krajně pravicových svobodných a lidovců označovány za akci namířenou proti celé zemi.

"Hněv Rakušanů se tak obrátil proti zahraničí a to poskytlo vládě prostor k dýchání," uzavírá Der Standard.