Přehled evropského tisku

Středa 19. prosince 2001

předcházející

Připravila Helena Berková


Evropa ve střehu

Všechny hlavní listy se rozepisují o tom, že Evropa musí být ve střehu před možnými teroristickými útoky.

Rakouský list Die Presse se zamýšlí, zda se zakládá na pravdě zatím poslední varování Spojených států o tom, že teroristé mohou příště zaútočit v evropských členských zemích NATO.

"Má to snad být jen propaganda? Další katastrofický scénář, kterým chce americký ministr obrany Donald Rumsfeld docílit toho, aby evropští partneři v NATO poslušně přikyvovali Washingtonu?" ptá se list.

Autor článku v Die Presse si myslí opak a dodává, že ministr Rumsfeld nepatří k politikům, kteří mluví do větru. "Právě naopak, šéf Pentagonu, který chodí bez saka a v poněkud zmačkané košili, nazývá věci pravými jmény," zdůrazňuje list.

Evropané, opojeni koncem studené války, začali podle listu přehlížet své závazky týkající se obrany. "Varování ministra Rumsfelda by mělo Evropany, kteří si myslí, že válka proti terorismu se jich netýká, vyvést z klidu," uzavírá Die Presse.

Americko-ruská vojenská spolupráce

Nezavisimaja Gazeta si všímá výroků ruského ministra zahraničí Sergeje Ivanova, které pronesl v Bruselu. Jeho resort podle listu předpokládá, že povede s americkou stranou konstruktivní jednání o budoucnosti jaderného arzenálu obou zemí.

"Ivanov uvedl, že Moskva a Washington možná do června roku 2002, kdy by měl americký prezident George Bush navštívit Rusko, vypracují dohodu o výrazném omezení strategických útočných zbraní," uzavírá Nezavisimaja Gazeta.

List Izvestija píše, že podle Ivanova by se o spolupráci Ruska a NATO mělo v budoucnu jednat na půdě výboru či podvýboru. Tento orgán by se měl zabývat záležitostmi, do nichž se aliance snaží Moskvu zapojit.

To se podle listu týká například společných pátracích a záchranných akcí, dále koordinace a možného podílu na velení mírových operací a také otázek evropské protiraketové obrany.

"Rusko o těchto otázkách bude moci hlasovat a uplatnit i právo veta," uzavírá Izvestija.

Evropský strážce potravin

Švédský deník Dagens Nýheter vítá vznik nového Evropského úřadu pro nezávadnost potravin. List píše, že po nedávných potravinových skandálech bylo všem evropským spotřebitelům jasné, že takový úřad tu chybí.

"Pokud však zemědělská a potravinová politika bude hájit spíše zájmy výrobců než spotřebitelů, budeme my spotřebitelé nadále tápat v temnotách," píše švédský deník, podle kterého dosud není příliš jasné, čím se bude nový úřad konkrétně zabývat, ale přece jen, jisté náznaky tu jsou.

Deník poznamenává, že přímo hermetická uzavřenost institucí Evropské unie je věc notoricky známá. Úřady prý tají kde co - od jmen zaměstnanců až po klíčové momenty schůzí.

"Evropský úřad pro nezávadnost potravin však má být otevřený skoro tak jako švédské instituce," hlásá Dagens Nýheter a dodává, že za takovou otevřenost je třeba poděkovat švédským poslancům Evropského parlamentu. "Pokud by to měl být další papírový tygr, tak se bez něj evropští spotřebitelé docela dobře obejdou," uzavírá Dagens Nýheter.