Martina Mašková redaktorka BBC

	Motrealská konference řeší změny klimatu

Jde o největší summit k této otázce od loňska, kdy začal platit tzv. Kjótský protokol zavazující většinu rozvinutých zemí snížit emise skleníkových plynů.

Bývalý poradce britské vlády Tom Burke ho předznamenal v rozhovoru pro BBC slovy, že nezačnou-li země přistupovat ke globální změně klimatu odpovědně, dopadne to špatně.

"Budeme svědky období sucha a následné migrace obyvatel. A to ohrozí nejen hospodářskou prosperitu, ale i národní bezpečnost," tvrdí Burke.

Podle tohoto odborníka nejde jen o další z dílčích problémů ochrany životního prostředí, ale jev, s nímž civilizace nemá zkušenosti.

Bez závazků

Cílem montrealského summitu je dohodnout se na tom, jak snížit zatížení atmosféry skleníkovými plyny poté, co v roce 2012 vyprší dohody z Kjóta.

Nestaňme se rukojmími současné americké nekompromisnosti Jeff Fiedler, Natural Resources Defence Council

Odborník na změnu klimatu v americké nevládní organizaci Natural Resources Defence Council, Jeff Fiedler, je toho názoru, že Kanada, Velká Británie a další země, které Kjótský protokol podepsaly, musejí uvažovat dlouhodobě.

Teď by měly podle něj odpor Ameriky obejít a pak se ji pokusit přimět ke spolupráci.

"Nestaňme se rukojmími současné americké nekompromisnosti," apeloval v rozhovoru pro BBC Fiedler.

Kromě Kjóta

Mezi delegáty ze 180 zemí na summitu Česko zastupuje ředitel odboru změny klimatu z ministerstva životního prostředí, Tomáš Chmelík.

	Spojené státy se k návrhům staví rezervovaně

A klíčové budou také vztahy se zeměmi, které podepsaly jen Rámcovou úmluvu OSN o klimatické změně, nikoliv protokol sám. To je i případ Spojených států.

USA se podle českého delegáta staví velmi odtažitě k čemukoliv, co souvisí s Kjótským protokolem. Chtějí, aby předsedající vynechal témata, která se k němu vztahují.

"Spojené státy odmítají cokoliv, co pracuje se závazky a cíli, jak je dnes definuje Kjótský protokol," popsal atmosféru jednání Chmelík.

Evropské ambice

Evropská unie se zavázala snížit ke konci dekády emise o 15-30 %, čímž by přesáhla časový rámec kjótské dohody, platné do roku 2012.

Máme-li se změnou klimatu něco udělat, musejí být redukce v řádech desítek procent Tomáš Chmelík

Jenže čerstvá expertní zpráva Evropské agentury pro ochranu životního prostředí praví, že se EU podaří snížit emise jen o 2,5 % oproti roku 1990. Zavázala se přitom k osmiprocentnímu poklesu.

Otázkou rovněž je, zda se účastníkům konference podaří přesvědčí k redukci emisí země, jako je Indie nebo Čína.

"Máme-li se změnou klimatu něco udělat, musejí být redukce v řádech desítek procent," řekl BBC Tomáš Chmelík.

Evropská unie si podle něj uvědomuje, že bez dohody s největšími emitenty nemusejí mít jakékoliv její závazky požadovaný účinek.

Alternativní cíle

Na summitu se schvaluje především velký "balík" mechanismů Kjótského protokolu, tedy návodů, jak závazky v něm obsažené plnit.

Argentina, Indie a Čína, které ho nepodepsaly, se drží rámcové úmluvy, jejíž signatářské státy se zavazují, aby změna klimatu neohrozila vývoj lidstva.

"Emise jsou jen jednou stránkou věci, Spojené státy například spoléhají na to, že se dá oxid uhličitý injektovat do podzemí," uvedl pro BBC ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Bedřich Moldan.

Jinou cestou je podle něj zaměřit se na emise methanu, který sice není tak významným skleníkovým plynem, jako oxid uhličitý, ale někteří odborníci říkají, že by i to pomohlo.

"Uvádí se ještě jiný společný kvantitativní cíl, totiž aby světová teplota nepřekročila v průměru o víc než dva stupně Celsia," dodává Bedřich Moldan.