Martina Mašková redaktorka BBC

V roce 2050 budou výnosy nižší, než odborníci čekali

Zdá se ale, že se kvůli nim lidstvo uživí ještě hůře, než čekali.

Tyto zprávy vycházejí z konference Britské vědecké asociace v irském Dublinu.

Odborníci počítali s tím, že vyšší hladina oxidu uhličitého, který rostliny zpracovávají, bude většině plodin jako je pšenice, rýže a kukuřice prospívat a že způsobí vyšší výnosy.

Měli za to, že se potenciální úbytek úrody v Africe a Indii vyrovná vyšší produkcí na severní polokouli.

Horší výnosy

Teď to ale vypadá, že v roce 2050 budou výnosy zemědělských plodin nižší, než odborníci očekávali.

Zvýšené hladiny CO2 zemědělství neprospívají tolik, jak jsme si mysleli Martin Parry, Hadleyovo centrum pro klimatické změny

"Zvýšené hladiny CO2 zemědělství neprospívají tolik, jak jsme si mysleli," řekl BBC profesor Martin Parry z Hadleyova centra pro klimatické změny.

Data ilustrující možný postup globálního oteplování, respektive jeho vlivu na zemědělské plodiny, vycházejí z průzkumů na americké University of Illinois.

Tam v laboratoři simulovali globální oteplování tak, že rostlinám jako je rýže, sója, pšenice či kukuřice, počítačově dávkovali vyšší dávky oxidu uhličitého.

Na kukuřici to nezabíralo vůbec, jinde byly výnosy poloviční.

Právě z těchto nových zjištění vědci vyvozují, že by v roce 2050 mohlo být ohroženo smrtí hladem o padesát milionů lidí víc, než se čekalo.

Původně se ztráty výnosů dané globálním oteplováním odhadovaly mezi dvěma a půl a pěti procenty, teď se počítá s až desetiprocentním snížením úrody.

"Kjóto" nestačí

Vypadá to, že na tom nic nezmění ani ratifikovaný Kjótský protokol, tedy dohoda států na omezení emisí skleníkových plynů.

Harmonogram kjótského protokolu sahá až do roku 2012

"Kjóto" se vždy považovalo za první krok k potřebnému zmírnění procesu oteplování, jeho harmonogram sahá do roku 2012.

Planeta ale v příštích padesáti až šedesáti letech podle vědců potřebuje deset až dvacet podobných dohod.

Protokol počítá se snížením teplot ve světě o asi jednu desetinu stupně Celsia, ale teď se ví, že by bylo třeba dosáhnout poklesu o jeden až tři stupně.

Podle statistik Světového potravinového programu je už nyní půl miliardy lidí v rozvojovém světě ohroženo hladem a padesát milionů se k tomu zřejmě bude muset připočíst.

Nespravedlivé přerozdělení

Hlad hrozí hlavně nejchudším lidem, kteří žijí většinou v Africe, na Blízkém východě a také na indickém subkontinentu, tedy v Indii, Pákistánu, či na Srí Lance.

Na konferenci v Dublinu vystoupili také ekologičtí aktivisté.

Duncan McLarren z nevládní organizace Přátelé země vyjádřil přesvědčení, že hlad v dnešním rozvojovém světě není dán nedostatkem potravin, ale nespravedlivým přerozdělením bohatství mezi státy.

Odborníci z dublinské konference tvrdí, že je třeba nejen snižovat škodlivé emise, ale také zavádět nové plodiny a odrůdy. Podle nich je třeba, aby se efektivněji hnojilo a zavlažovalo.