Globální oteplování může způsobit přemnožení škodlivého hmyzu

Výzkum odborníků z univerzity v New Orleans potvrdil, že často se měnící extrémní počasí - jako doprovodný efekt oteplování - výrazně narušuje ekosystém.

Ubývá např. parazitů, kteří regulují počet škodlivých housenek.

Extrémní sucha střídající vydatné deště mohou způsobit přemnožení škodlivého hmyzu, a mít tak negativní důsledky nejen na životní prostředí, ale i na výnosy ze zemědělství.

"Nikoho by tato potvrzená souvislost mezi extrémními výkyvy počasí a přemnožením škodlivého hmyzu neměla překvapit," řekl Oldřich Nedvěd z Entomologického ústavu AV ČR.

Výkyvy počasí

"Extrémní vlivy počasí způsobují i přemnožení, ale i vymírání místních populací různých organismů - škodlivých, užitečných i indiferentních."

Podle Nedvěda si z těchto možností všimneme právě přemnožení škůdců.

Nejškodlivější mohou být takové druhy, které migrují na velké vzdálenosti Oldřich Nedvěd

Nejškodlivější mohou být takové druhy, které migrují na velké vzdálenosti, což jsou létající můry či mšice, které se nechají unášet větrem.

"Buď je vichřice zanese do míst, kde ještě nebyly a nemají tam přirozené nepřátele."

"Nebo je vichřice zažene na poškozené místo. kde jsou oslabené rostliny a přirození nepřátelé jsou také zdecimováni a škůdci se tam uchytí," vysvětluje entomolog.

Vliv globálního oteplování

Hmyzí rovnováhu může narušit i globální oteplování, ale podle Nedvěda jsou extrémní výkyvy horší.

	Posunou se hranice druhů i celých ekosystémů

"Pouhé oteplování by mělo jen posunout hranice výskytu druhů a ekosystémů," uvádí.

V Čechách tak můžeme za pár desítek let podle entomologa očekávat takové podnebí, jaké je dnes v Maďarsku. Tam je prostředí stabilní.

Nestabilita bude zaznamenána během změny, během posunu a výskytu druhů na sever. Různé druhy se totiž budou přesouvat různě dlouho.

Hmyz je oproti savcům či ptákům studenokrevný, takže je na teplotu citlivý. Je citlivější i na vlhkost, vítr či zatopení.

"Na druhou stranu je hmyzu moc - a tím nemám na mysli jen počet druhů, ale i jedinců, takže se z katastrof ty populace mohou rychleji vzpamatovat."

Jakým rostlinám škodí?

Mšice a podobní škůdci jsou více škodlivé pro rostliny, které jsou na okraji areálu možného pěstování, byla by to spíše zelenina než obilí.

"Největší náklady na ochranu rostlin, třeba postřiky, jdou asi nejvíce na skleníkové rostliny, na zeleninu či květiny. Výkyvy počasí je ale nezasáhnou, když rostou ve skleníku."

Nedvěd by u polních plodin neočekával ohrožení geneticky modifikovaných plodin, jako jsou transgenní sója nebo kukuřice, protože ty si vyrábějí ochranné látky proti hmyzu samy, v ekosystému nejsou závislé na přirozených nepřátelích, takže pak ne ani na výkyvech počasí.

"Geneticky modifikované plodiny jsou chráněny hlavně proti jednomu hlavnímu škůdci," uzavírá Oldřich Němec.