Robert Břešťan redaktor, Londýn

Mezi ohrožené druhy se dostaly zdánlivě obyčejné rostliny

Výzkum se věnoval zdánlivě obyčejným květinám a rostlinám, těm, o nichž se soudilo, že je jich stále všude dost, a které jsou často považovány spíše za plevel.

Seznam takovýchto ohrožených rostlin zveřejnila v takzvané červené knize britská Vládní komise na ochranu přírody.

Tým botaniků byl prý závěry dvouleté studie, která zkoumala více než 1 700 volně rostoucích rostlinných druhů v Británii, doslova šokován.

Ohroženo, kriticky ohroženo či na pokraji vyhynutí je prý 345 druhů rostlin.

Barva není všechno

Závěry studie ukazují, že vzácné druhy květin se daří chránit, ale právě ty běžné, všední, postupně mizí.

John Parker, ředitel Botanické zahrady univerzity v Cambridge, zdůrazňuje právě to, že mnoho z ohrožených druhů připadá člověku naprosto nezajímavých a všedních, a proto si jich prý lidé nevšímají:

Běžné rostliny jsou sice krásné, ale nenápadné a musíte se o ně mnohem víc starat a na zahradách mají jen omezené využití John Parker, ředitel Botanické zahrady univerzity v Cambridge

"Jeden z problémů, který máte se zahradníky, je v tom, že oni chtějí jen velké, výrazné a jasné barvy."

"Běžné rostliny jsou sice krásné, ale nenápadné a musíte se o ně mnohem víc starat a na zahradách mají jen omezené využití," vysvětluje botanik.

Za všední rostlinu se dá považovat i bodlák. Ale jeho výskyt se prý v některých oblastech snížil o více než 60 procent.

Heřmánku je ve srovnání se 40 let starým výzkumem méně o 70 procent, blatouchu dokonce o 80 procent.

Dramaticky pokleslo i množství chrpy, hořce a mnoha dalších rostlin, které dosud za ohrožené vůbec považovány nebyly.

Dobytek i Evropská unie

Za pokles počtu rostlinných druhů podle odborníků může mimo jiné příliš intenzivní hospodaření, hnojení a chemické ošetřování půdy.

Dalšími důvody jsou spásání trávy a tohoto takzvaného plevele dobytkem a naopak úbytek luk a mokřin, tedy přirozeného prostředí pro mnoho rostlin.

Kritici dokonce z úbytku rostlin obviňují Evropskou unii a její zemědělskou politiku, tlak na nadprodukci.

Kromě toho, má ale vliv množství jných faktorů.

Znečištění ovzduší, vody i půdy, změny klimatu, či zavlečení nových druhů hmyzu a hub, které se v zemi v minulosti nevyskytovaly.

Na čem stojí ekosystém

Kdyby se nakonec naplnil katastrofický scénář a postupně mizející rostliny by skutečně úplně vymizely, byl by to podle odborníků značný zásah do biodiversity.

Ale případné dopady se prý nedají zcela přesně odhadnout.

Zatímco u zvířat a vzácných druhů rostlin se jejich výskyt v přírodě hlídá, výzkum u běžných rostlin neproběhl čtyřicet let

"Ztratili bychom prvek našeho dědictví. Prvek ekosystému celé země a přitom nevíme, jaké další druhy dále závisí na existenci dané rostliny," říká John Parker, ředitel Botanické zahrady Cambridgeské univerzity.

"Díky rostlinám žijí zvířata, houby a v zásadě na nich stojí i celý ekosystém," vysvětluje Parker.

Máslo na hlavě ale mohou mít do jisté míry i sami vědci.

Zatímco u zvířat a vzácných druhů rostlin se jejich výskyt v přírodě hlídá, výzkum u běžných rostlin neproběhl čtyřicet let, takže trend výrazného úbytku dosud nikdo nezaznamenával.

Výsledky průzkumu by však měly vést k tomu, že se při ochraně přírody bude brát větší ohled i na ty rostliny, které byly dosud přehlíženy.