Mikuláš Kroupa redaktor BBC

	Stát určuje, za co a kolik pojišťovna zaplatí

Ministerskými vyhláškami určuje, za co a kolik pojišťovna zaplatí. A tak z českých pojišťoven podle ekonomů staly bankomaty, které jen proplácejí účty lékařům.

A to je podle finančních odborníků, kteří vystupovali na konferenci Eurofóra, velmi nevděčná a pro fungování systému špatná role.

Systém vede ke stále většímu zadlužování. Pavel Hroboň z občanského sdružení Reforma zdravotnictví fórum CZ říká:

"Zdravotní pojišťovny dnes platí spíše zdravotnická zařízení než poskytnutou zdravotní péči."

"Jsou těmto zařízením nuceny vyhláškami ministerstva zdravotnictví dávat takové peníze, které jim umožní, aby poskytovaly podobný druh a objem zdravotní péče jako v minulosti."

Jedna pojišťovna?

Nové zákony týkající se zdravotnictví, které vláda schválila a které nyní putují do poslanecké sněmovny, ještě o něco více posílí vliv státu na finance ve zdravotnictví a naprosto zlikvidují konkurenci jak mezi pojišťovnami, tak zdravotnickými zařízeními.

V Česku pak podle těchto zákonů bude existovat jediná státní zdravotní pojišťovna.

	Všeobecná zdravotní pojišťovna má nejvíce klientů

"Ve světovém zdravotnictví je to úplně jinak. Tam je to přesně opačně. Je tam tendence k nárůstu konkurence."

"Týká se to i britské národní zdravotní služby, kde se zavádí konkurence určitého druhu," myslí si ekonomický analytik skupiny PPF Pavel Kohout.

Stát, kromě jedné největší pojišťovny, bude rovněž vlastnit nemocnice a určovat v nich platy. Tím se budou dluhy dál a rychleji prohlubovat. Do systému budou patřit i krajské nemocnice. Za jejich dluhy budou pak ručit samy kraje.

Soukromé ambulance se do veřejné zdravotnické sítě dostanou za předpokladu, že přistoupí na neziskový režim a na mzdové předpisy státu. Zákony ministryně Milady Emmerové považuje většina ekonomů Eurofóra za nesmyslné.

"Je naivní si myslet, že úspora nákladů ve smyslu toho, že by se zdravotní pojišťovny nuceně sloučily do jedné, povede k tomu, že bude více peněz."

"Úspora nákladů by totiž byla téměř zanedbatelná vzhledem k tomu, co se vydává na zdravotnictví všeobecně."

"Byla by definitivně odstraněna ia ta částečná konkurence, která doposud existuje. Tím by se zhoršila kvalita zdravotní péče obecně," doplňuje Pavel Kohout.

Péče v nemocnicích

Zdravotní pojišťovny by se místo plátce lékařských účtů měly stát nákupčími.
Tedy těmi, kdo sjednává a posléze platí za zdravotní péči nemocnicím a ambulancím a vyžaduje kvalitu za dobré peníze.

	Nemocnice by se podle odborníků měly na něco specializovat

Jestli dnes platí, že jedna nemocnice si za určitý lékařský výkon účtuje například 200 tisíc korun a nemocnice o pár metrů dál za stejný výkon o sto tisíc méně, a nikdo se nad tím nepozastavuje, v roli nákupčího by samozřejmě pojišťovnu zajímalo, proč je mezi nimi takový rozdíl.

Například jestli jedna nemocnice výkon zbytečně nepředražuje a naopak jestli druhá nemocnice poskytuje kvalitní péči. Ekonom a bývalý lékař Pavel Hroboň tvrdí:

"V tom prvním kroku by měly pojišťovny dopředu zveřejnit, jaké jsou požadavky na kvalitu zdravotní péče. Aspoň na úrovni přístrojového vybavení a personálního obsazení nemocnic."

"Uzavírání kontraktů ze strany zdravotních pojišťoven se nemůže odehrávat v rovině, že buď uzavřou, nebo neuzavřou smlouvu s danou nemocnicí."

"Jde o to zjistit, jaké služby jsou v daném místě potřeba, jaké zdravotní péče opravdu musí v obci být."

Různé modely

Ekonomové vycházejí ze zkušeností ze zahraničí. Propočítávají například švýcarský, německý, kalifornský model nebo britský způsob Národní zdravotní služby.

Tyto modely se v ledačems liší - například v kombinaci veřejného a soukromého pojištění.

"Neexistuje nejlepší model, z toho prostého důvodu, že očekávání lidí, možnosti ekonomiky, kulturní vzorce a i určité předsudky jsou nepřenositelné."

"I kdyby existoval nějaký optimální model v určité zemi, tak nám to není nic platné," říká specialista na světové modely zdravotního pojištění Tomáš Macháček ze společnosti Klient Pro.