Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Rozhodně nemůže být na prvním místě pacient, protože ten za to nemůže, že ostatní plýtvají Milada Emmerová, ministryně zdravotnictví

Materiál, který ministryně pro vládu chystá, má ale stále více kritiků. Ti se shodují na tom, že koncepce konzervuje socialistické zdravotnictví s centrální úlohou státu.

Proti koncepci se postavily i odborové svazy a konfederace zaměstnavatelů. V úterý společně poslaly dopis vládě, aby ministři koncepci v současné podobě nepodpořili.

"Systém, který Milada Emmerová navrhuje, se více blíží systému národní zdravotní služby, protože ona ten systém chce řídit," říká Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Ministryně zdravotnictví už na podzim dostala za úkol původní koncepci přepracovat. Nyní má novou verzi hotovou. Jenomže podle kritiků se ani v této přepracované podobě nic zásadního nezměnilo.

Koncepce z ministerstva

V dokumentu Emmerová navrhuje, jak by měl stát řídit a financovat resort v příštích pěti letech: Pacienti nebudou za lékařskou péči platit víc než nyní, lékaři i pojišťovny musejí šetřit a stát s kraji se dohodnou na úspornější síti nemocnic a ordinací.

Systém, který Milada Emmerová navrhuje, se více blíží systému národní zdravotní služby, protože ona ten systém chce řídit Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče

Její koncept připomíná záplaty na potápějící se loď jménem české zdravotnictví. Teprve, až přestane do lodi natékat voda, může se prý začít s přestavbou.

"Jistě se mnou musí každý soudný člověk souhlasit: Jestliže je v systému nepořádek a penězi se plýtvá, je potřeba nejdřív udělat pořádek. Pak mohu zjistit, je-li systém ufinancovatelný. A teprve, když zjistím, že nikoliv, tak budu hledat další prostředky k sanování eventuálních dluhů."

"Rozhodně nemůže být na prvním místě pacient, protože ten za to nemůže, že ostatní plýtvají a nedokážou léčbu usměrnit tak, aby byla ekonomicky efektivní," vysvětluje svůj postoj Milada Emmerová.

Nemocnice v zákoně o hluku

Zatímco ministerstvo tvoří koncepci, ve které posiluje vliv státu na pojišťovny i nemocnice, kraje zatím převádějí zdravotnická zařízení na obchodní společnosti.

Zabránit tomu chtěli poslanci ČSSD a KSČM tím, že do zákona o hluku vpravili zcela nekoncepční paragraf, který tento převod zakázal. Jenomže prezident Václav Klaus tento zákon sněmovně vrátil.

Mluvčí prezidenta Petr Hájek prohlásil, že prezident řešení považuje za legislativně špatné:

"Prezident je přesvědčen, že je to řešení přinejmenším sporné a velmi zbrklé, legislativně špatné, chybně se tam zařazuje do jednotlivých paragrafů."

"Což znamená, že ve svém celku tento zákon jen prohlubuje to obklíčení nesmyslnými zákony, které naši poslanci sami kritizují, přestože teď ho zase sami vytvořili."

Pro a proti obchodních společností

"V podstatě je nám to jedno," vzkázali někteří hejtmani levicovým poslancům. I kdyby norma zakazující převod příspěvkové organizace na obchodní společnost platila, nic to nemění na tom, že kraje mohou organizace zřizovat a rušit.

Stát nám hodil na krk odpovědnost za zdravotnictví a tímto zákonem by se nám pokoušel do toho mluvit Jan Zahradník(ODS), hejtman jihočeského kraje

"Zřídíme si obchodní společnost a příspěvkovou organizaci zrušíme," uvedl před nedávnem hejtman středočeského kraje za ODS Petr Bendl.

Poslanec Jaroslav Krákora, předkladatel zákona o hluku, je přesvědčen, že vládní koalice najde potřebných 101 hlasů, aby prezidentské veto přehlasovala.

Zato hejtman jihočeského kraje za ODS Jan Zahradník veto naopak v rozhovoru pro BBC uvítal:

"Stát nám hodil na krk odpovědnost za zdravotnictví a tímto zákonem by se nám pokoušel do toho mluvit. Navíc takovým nestandardním způsobem, že se to přilepí k zákonu o hluku. Jsem rád, že se takto prezident zachoval."