Mikuláš Kroupa redaktor BBC

V obou zemích řeší lidé sociální otázky

Spojují je obavy z nezaměstnanosti, nedůvěra v parlament, naopak poměrně vysoký zájem o komunální volby. I přesto v obou zemích panuje odlišné společenské klima.

Slováci procházejí obdobím poměrně razantních ekonomických reforem týkajících se zdravotnictví, školství, ale i sociální oblasti.

Není proto divu, že na prvním místě dva ze tří Slováků jmenují obavu ze ztráty sociálních jistot, každý druhý pak obavy z nezaměstnanosti a na třetím místě zdravotnictví.

Naproti tomu každý druhý Čech se bojí ztráty zaměstnání, třetina pak kriminality a korupce. Věra Haberová ze Střediska empirických výzkumů, která projekt koordinovala za českou stranu, říká:

"Obyvatelé Slovenska už mají nějaké zkušenosti a reagují na reformy, které jsou skutečně reformami a ne pouhými úpravami jako v České republice . Tato zkušenost lidi na Slovensku znejisťuje. Pro Čechy jsou reformy jenom potenciální hrozba, o níž se mluví. V České republice je nebezbečím, že je v současné době ve stavu 'otrávenosti', že se nic neděje."

Průzkumy veřejného mínění

Průzkum zpracovávalo na přelomu listopadu a prosince minulého roku jednak Středisko empirických výzkumů STEM a jednak slovenský Institut pro veřejné otázky.

V Čechách se oslabily liberální postoje, nyní se přiblížily sociálnímu trhu. Na Slovensku to zůstalo stejné Olga Gyárfášová

V České republice bylo dotázáno 1 681 obyvatel, na Slovensku o něco méně - 1277, průzkum se týkal pouze dospělé populace. Kromě jiného se zkoumala i spokojenost se životní úrovní.

Více než polovina Slováků i Čechů se cítí "zabezpečeně". Na chudobu si stěžuje na Slovensku osmadvacet procent lidí, v Čechách o čtyři procenta méně. Ovšem zajímavější je srovnání s výzkumem, který provedly tyto instituce před deseti lety.

V roce 1994 - čtyřicet procent Čechů doufalo, že se jejich finanční situace výrazně zlepší. Dnes si to samé myslí už jen čtyřiadvacet procent.

Na Slovensku v lepší časy doufalo čtyřiadvacet procent, dneska je to o několik procent více. Co z toho plyne? Olga Gyárfášová z Institutu pro veřejné otázky v Bratislavě tvrdí:

"V Čechách se oslabily liberální postoje, nyní se přiblížily sociálnímu trhu. Na Slovensku to zůstalo stejné. Na Slovensku jsou nyní rozdíly mezi mladými vzdělanými lidmi žijícími ve velkým městech a mezi těmi, kteří žijí v zaostalých, marginálních regionech. Póly jsou od sebe mnohem dále, než v české společnosti."

I v Česku existují poměrně výrazné regionální rozdíly. Například v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji více než osmdesát procent lidí přiznalo, že mají horší postavení a šance v porovnání s průměrem v republice.

Nejhorší situaci mají na Slovensku podle dotázaných obyvatelé Prešovského a Košického kraje.

Ekonomický růst

Češi patřili dlouho mezi optimisty, co se týče ekonomického růstu republiky. Opačné pocity měli před deseti lety Slováci. Dnes se karty obrátily.

Češi patřili dlouho mezi optimisty, co se týče ekonomického růstu

"Dnes jsme dospěli k tomu, že pesimističtí Slováci se odrážejí od dna a je vidět jistou pozitivní dynamiku," dodává Olga Gyárfášová.

Nejpodobnější jsou si Češi a Slováci ve vnímání demokracie. Nejdůležitější je pro ně svoboda, tu zaškrtlo jednapadesát procent Čechů a čtyřicet devět procent Slováků, na druhém místě je oblast respektování sociálních práv.

Zajímavé je ale to, co si pod pojmem svoboda Češi a Slováci představují. Shodně například tvrdí, že svobody pohybu mají dost, jedním dechem ale dodávají, že je jim to vlastně jedno, stejně nikam nemohou, protože nemají peníze.

Nebo, že se cítí svobodni v projevu, ale jen někde, třeba v zaměstnání je podle nich riskantní vyslovit kritický názor před zaměstnavatelem, pokud nechce člověk přijít o místo.

Názory na politiku

I na politiku mají Češi a Slováci podobný názor. Zhruba šedesát procent se domnívá, že má šanci ovlivnit vývoj v republice během komunálních voleb. Zcela naopak je to s parlamentními volbami.

Politikům méně důvěřují v České republice

Zora Bútorová, jedna z koordinátorek výzkumu, si myslí:

"Pod vlivem odlišného ekonomického a politického vývoje se v našich republikách objevily i určité protichůdné tendence."

"Ty v České republice přinesly kritičtější pohled na domácí politiku, možná až vystřízlivění oproti stavu po rozdělení Československa, kdy si někteří mysleli, že Česká republika bez slovenského břemene bude rychle kráčet k západní demokracii."

"Slovensko prošlo komplikovaným vývojem, dokonce ohrožením demokracie v polovině devadesátých let. Ale dokázalo z vlastních sil situaci změnit, takže tam vidíme náznaky příznivějšího pohledu a zvětšené důvěry vůči politickým institucím a politikům. Ale jsou to jen velmi jemné náznaky."

Češi a Slováci věří, že nejvíce ovlivní politiku v komunálních volbách, místnímu zastupitelstvu dnes věří dvě třetiny Čechů a o něco méně Slováků.

Vztah k Evropské unii

Parlamentu nedůvěřuje sedmdesát procent dotázaných Čechů, ale i Slováků. A co postoje k Evropské unii?

Slováci vstup do EU přivítali s větší radostí

Názory občanů překvapivě nejvíce ovlivňují v tomto ohledu domácí politické strany, jak říká Jan Hartl, ředitel Střediska empirických výzkumů.

"Na Slovensku členství v Evropské unii nemá žádnou silnou oponenturu. Zatímco u nás antievropské postoje zaznívají ze strany parlamentní KSČM a nejsilnější strana ODS má k Evropské unii řadu výhrad."

"Takže ta situace u nás je celkově složitější, rozpornější. Na Slovensku se zdá, že podpora Evropské unie je jednoznačnější, že Slovensko více usilovalo o vstup do Evropské unie a také vstup přivítalo s větší radostí," doplňuje Hartl.

Česko má, podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM a slovenského Institutu pro veřejné otázky, šedesát osm procent stoupenců členství v Evropské unii, Slovensko o deset procent více.