Srbsko, Ukrajina, Slovensko, Gruzie a Rumunsko mají rovnou daň

Jako první z bývalých komunistických zemí rovnou daň z příjmu zavedlo v roce 1994 Estonsko, které bylo od získání nezávislosti v roce 1991 v čele tržních reforem.

Jeho pobaltští sousedé, Lotyšsko a Litva, ho poměrně rychle následovali.

To, co původně vypadalo jako opatření několika malých ekonomik, se dostalo do popředí debat poté, co 13procentní daň zavedl v roce 2001 také ruský prezident Vladimir Putin.

Od té doby se k podobnému kroku odhodlala celá řada zemí: Srbsko, Ukrajina, Slovensko, Gruzie a už zmíněné Rumunsko.

Zatím tuto daň nepoužívá žádná ze západoevropských zemí, i když i to se může postupem času změnit.

Pozitivní účinky

Podle řady ekonomů má toto opatření pozitivní účinky na ekonomiku, rovná daň motivuje nezaměstnané k návratu zpět do práce, lidé jsou podle odborníků více ochotni platit daně, obzvlášť pokud jsou nízké.

Lidé jsou ochotnější platit daně v plné výši, když jsou nižší Andrej Greco, rumunský ekonom

Podle rumunského ekonoma Andreje Greca, který nedávno v Londýně publikoval studii, proč by Británie měla přijmout rovnou daň, jde také o výborný krok proti šedé ekonomice:

"Rovná daň nabízí nižší procento zdanění, a snižuje tak pobídky k daňovým únikům. Lidé jsou ochotnější platit daně v plné výši, když jsou nižší."

"Například ve Španělsku je pětina hospodářství v zóně tzv. šedé ekonomiky, a proto tamní vláda zvažuje zavedení rovné daně," vysvětluje rumunský ekonom.

Lehčí zavedení systému

Pro postkomunistické země je přijetí rovné daně jednodušší než pro vyspělá hospodářství Británie nebo Spojených států.

Ekonomiky východoevropských zemí stále rostou a formují se, tudíž je pro ně lehčí celý systém zavést.

Západní země musejí z daní financovat rozsáhlé sociální výdaje a upozorňují, že řada argumentů hovořících ve prospěch rovné daně není stoprocentně potvrzená.

Například u Ruska byl často zmiňován velký nárůst výnosu z daní, ovšem nedávná studie britských ekonomů prokázala, že snížení daní vyšší příjmy do státní kasy nepřineslo.

Daň na Slovensku

Před rokem byla rovná daň zavedena na Slovensku. Podle zástupce šéfredaktora slovenského ekonomického týdeníku Trend Radoslava Bati se nepotvrdily ani pesimistické, ale ani optimistické předpovědi.

Zavedení rovné daně je vždy třeba spojovat se snížením výdajové stránky státního rozpočtu Jiří Schwarz, VŠE

"Příjmy státního rozpočtu, co se týká daně z příjmu, byly zhruba o třetinu vyšší, než předpokládalo ministerstvo financí."

"V porovnání s minulým rokem byl příjem z daní fyzických osob nižší, ale pokles nebyl tak výrazný, jak očekával stát."

Slovensko si už na nový systém prý zvyklo a navíc mu to ve světě vytvořilo dobrou image. Nešlo jen o změnu sazeb, ale také o celkovou obnovou.

"Zavedení rovné daně je vždy třeba spojovat se snížením výdajové stránky státního rozpočtu, například s reformami penzijního, zdravotního či sociálního systému," vysvětluje Jiří Schwarz z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Bič na chudé?

Obvyklým argumentem proti zavedení rovné daně je dopad na sociálně slabší skupiny. Zkušenosti ze Slovenska však nejsou tak hrozivé.

To, co pocítily nejchudší vrstvy, bylo podle Bati sjednocení DPH na 19 procent, což mělo kompenzovat příjmy státu z rovné daně z příjmů.

"Ale při odvodu daní fyzických osob je tomu naopak. Vzhledem k tomu, že slovenská daň má poměrně vysokou nezdanitelnou částku, letos bude přes 87 tisíc korun, tak ti nejchudší, pokud bereme v úvahu daň z příjmu, jsou na tom lépe."

Těmi, kdo na rovné dani nevydělali, jsou ti, kteří vydělávají průměrně či mírně nadprůměrně.

15 nebo 19?

V České republice navrhuje zavedení rovné daně z příjmu ODS. Hranici stanovila na 15 procent. Co by to pro stát znamenalo?

Na rovné dani nevydělali ti, kteří mají průměrné či mírně nadprůměrné výdělky Radoslav Baťo, časopis Trend

"Bylo by to velmi výrazné prorůstové opatření. Česká republika by se mohla dostal na kýžený růst šesti až sedmi procent HDP."

Důvodem pro hranici 15 procent je podle Jiřího Schwarze to, že návrh ODS počítá se stejnou výší pro daň z příjmu i pro DPH, a ta je Evropskou unií omezena.

"15 procent je pro stát výhodnější než 19. Tento rozdíl vytváří totiž pracovní místa. Peníze zůstávají těm, kteří o nich rozhodují – a ti o nich rozhodují zodpovědněji, protože to jsou jejich peníze."

Když lidé mají více peněz, mají možnost více utrácet a stát nakonec získá do státní pokladny více peněz vlivem jiných daní – třeba daně z přidané hodnoty.

Zástupce šéfredaktora slovenského ekonomického týdeníku Trend Radoslav Baťo se domnívá, že by pro Slovensko bývalo lepší mít daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent a DPH 20 procent. Nyní jsou obě hranice stanoveny na 19 procent.