Martina Mašková redaktorka BBC

	Pro část Grebeníčkových kolegů není jeho odchod definitivní

Grebeníček své rozhodnutí zdůvodňuje údajným odklonem některých komunistických činitelů od programové orientace strany, či jejich údajnou neúctou k vnitrostranické demokracii.

"Ambice některých jednotlivců jsou větší než jejich odborné předpoklady nebo morální kredit, jehož součástí je zásadovost, otevřenost či odvaha," napsal Grebeníček ve svém prohlášení.

"Už na sjezdu v Českých Budějovicích prohlásil, že není nutné, aby vedl KSČM do příštího sjezdu, takže se myslím zachoval vůči členům velmi korektně," řekl BBC místopředseda strany a poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

Připomněl také, že na posledním zasedání ústředního výboru nebyl přijat materiál "Metody a formy práce KSČM," který Grebeníček podporoval.

Filip kandiduje

Filip bývá označován za případného Grebeníčkova nástupce. V rozhovoru pro BBC potvrdil, že chce na tuto funkci kandidovat:

Předlistopadovou minulost má bohužel strana na své noze jako závaží, proto je třeba se obracet k budoucnosti Vlastimil Balín, senátor

"Kandidoval jsem na sjezdu a bylo by nefér, kdybych řekl rok po sjezdu, že nejsem schopen takový úkol splnit," uvedl Filip pro BBC.

Někteří sociální demokraté se ale domnívají, že pro Miroslava Grebeníčka může být ohlášený odchod spíš prostředkem vnitrostranického boje.

Ani někteří Grebeníčkovi spolustraníci nepovažují předsedův odchod za definitivní.

"Když chce někdo skončit ve funkci, měl by to jasně říci, i já jako člen ústředního výboru netrpělivě čekám na první říjen," řekl BBC senátor Vlastimil Balín.

Projev stalinismu?

Senátor Balín rovněž vyslovil obavu, zda se Miroslav Grebeníček nesnaží postavit do čela konzervativců. Jeho prohlášení označil za "reálný projev stalinismu".

Balín také naznačil, že řada členů Komunistické strany Čech Moravy žádá menší sepětí strany s předlistopadovou minulostí KSČ, narozdíl od Grebeníčka.

"Předlistopadovou minulost má bohužel strana na své noze jako závaží, proto je třeba se obracet k budoucnosti, nabízet reálnou alternativu pro řešení problémů z pozice autentické levicové strany," dodal Balín.

K odsouzení stalinských praktik vyzýval svou stranu už v minulosti také místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Konzervativci z regionů

Grebeníček je populární mezi straníky v regionech, mimo jiné proto, že během jeho dvanáctiletého působení podpora KSČM rostla.

	Vojtěch Filip by se měl stát Grebeníčkovým nástupcem

Komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov proto pochybuje o tom, že liberálnější křídlo strany převáží nad konzervativci:

"Pochybuji, že jsou lidé jako Balín ve většině, řadě členů ústředního výboru KSČM naopak Grebeníček vyhovoval," uvažuje Mitrofanov.

Podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika by mohl ústřední výbor rozhodnout, aby Miroslav Grebeníček ještě vedl stranu do voleb. Někteří jeho kolegové to však odmítají.

"Už před sjezdem jsem říkal, že změna je nutná a potřebná," říká Balín.

Senátor Balín byl místopředsedou strany. S Miroslavem Grebeníčkem úzce spolupracoval od V. do VI. sjezdu strany, tedy od roku 1999 až do roku 2004. A pak se s ním, jak říká, "neshodl".

Konkurence ČSSD

Komunisté mají už nyní poměrně vysoké preference. Otázkou tedy je, jak velkou konkurencí by se komunisté s novým předsedou v čele stali pro sociální demokracii.

Budoucí vládnutí s KSČM představitelé ČSSD nevylučují, podmiňují však eventuální sblížení s komunisty řadou reformních kroků

"Příchod nového člověka do čela strany nebude znamenat okamžitou změnu kursu strany," míní Mitrofanov.

Podle poslance ČSSD Jana Mládka může Grebeníčkova rezignace vyvolat odliv skalních komunistických voličů směrem víc nalevo, ke straně Miroslava Štěpána.

"Kdyby Miroslav Grebeníček zůstal v čele a rezignačním manévrem se zbavil svých oponentů, projevila by se KSČM jako skalní stalinistická strana," říká komentátor Mitrofanov.

Vláda s komunisty?

Podle senátora Vlastimila Balína si lze představit, že by strany spolupracovaly už po volbách v roce 2006. To komentátor Alexandr Mitrofanov za příliš reálné nepovažuje.

Budoucí vládnutí s KSČM představitelé ČSSD nevylučují, podmiňují však eventuální sblížení s komunisty řadou reformních kroků.

Premiér Jiří Paroubek prohlásil, že si umí představit společnou vládu s KSČM nejdříve za pět let. Podle něj by se strana musela vypořádat s minulostí, či například respektovat transatlantickou vazbu České republiky.

Jiří Paroubek se však nebrání budoucímu vyslovení podpory KSČM případné menšinové vládě ČSSD.