Petra Škraňková redaktorka BBC

Grossovu vládu by mohla zachránit jen přímá podpora KSČM

Komunisté spolu s unionisty vládu premiéra Grosse "podrželi", když se zdrželi hlasování. Zrekonstruovanou Grossovu vládu ovšem čeká ještě jedno hlasování poslanců, tentokrát o vyslovení důvěry.

V tomto případě by ovšem nestačilo, kdyby komunisté pouze mlčeli - Grossova vláda by potřebovala většinu přítomných poslanců - tedy o 11 víc, než kolika poslanci ČSSD disponuje.

Grosse a jeho vládu by mohla zachránit jen přímá podpora od komunistů.

Podle politického zpravodaje BBC Daniela Kaisera je ovšem nejisté, zda by k ní byli ochotni komunisté a jestli by si ji Gross mohl dovolit přijmout:

"Záleželo by na tom, jak se zachová "ulice", například zda vypukly demonstrace, které by mohly krizi v ČSSD ještě více prohloubit."

Začátek Grossova konce

"Rozhodnutí požádat ve sněmovně o důvěru je začátkem Grossova konce," odhaduje zpravodaj BBC Daniel Kaiser.

Gross činí státní exekutivu závislou na podpoře komunistů, což je věc, která tady reálně nebyla od roku 1989 Ladislav Cabada, politolog

Podle vedoucího katedry politologie a mezinárodních vztahů na Západočeské univerzitě v Plzni Ladislava Cabady se Stanislavu Grossovi daří to, co snad ani nezamýšlel: dávat komunistům větší váhu a větší hlas.

"Gross činí státní exekutivu závislou na podpoře komunistů, což je věc, která tady reálně nebyla od roku 1989," konstatuje Cabada.

Komunisté stabilizovanou opozicí?

Komunisté mohou v důsledku krize vystřídat sociální demokracii na místě hlavní levicové síly.

Voliči KSČM očekávají radikální rétoriku, která by byla v reálné politice transformována v radikální řešení Ladislav Cabada, politolog

V prvních a druhých svobodných volbách v zemi, v roce 1990 a 1992, sociální demokraté příliš neuspěli a KSČM byla nejsilnější levicovou stranou.

Situace se změnila až v roce 1996 a jazýček na politických vahách se opět může vychýlit. Záleží ovšem na tom, nakolik si ČSSD udrží jednotu - zda se nerozpadne, a nakolik bude reálnou demokratickou alternativou vůči komunistické straně.

Politolog Ladislav Cabada na rozdíl od mnoha politických komentátorů zpochybňuje možnost, že by současná situace mohla v jistém smyslu KSČM pomoci.

Podle něj není pravděpodobné, že by komunistická strana v Česku opustila svá extrémní stanoviska a etablovala se do role seriozní politické strany:

"Musíme vidět, kdo jsou voliči KSČM. Tito voliči očekávají radikální rétoriku, která by byla v reálné politice transformována v radikální řešení."

Jak tvrdí politolog Ladislav Cabada, Komunistická strana Čech a Moravy nebyla plně reformována a tým kolem jejího předsedy Grebeníčka není demokratickým vedením, které by bylo ochotno se do budoucna držet demokratických principů politiky.

Signály ze zahraničí

"Komunisté by mohli poprvé od roku 1989 znovu získat vliv na vládní politiku," napsal k vývoji české politické situace pondělní německý Süddeutsche Zeitung.

Rakouský Der Standard tvrdí, že "skutečnost, že jedna strana se ve víře v lepší časy dobrovolně stane rukojmím posledních ortodoxních komunistů v EU, jen potvrzuje její mizérii."

Podle politologa Petra Kopeckého z univerzity v nizozemském Leidenu se Evropská unie neobává výsledků spolupráce s komunistickou stranou na vládní úrovni v jedné ze svých členských zemí.

Jednak české komunisty nevnímá jako příliš radikální levicovou stranu, a jednak se celkově levicový extremismus nepovažuje v Evropě za příliš velký problém.

Podle Kopeckého kritiku za svůj postup dost možná sklidí český premiér.

"Negativně bude vnímán fakt, že je český premiér po vlastním politickém skandálu, při kterém by většina premiérů v Evropě rezignovala, schopen spojit se s kýmkoliv, aby udržel podíl na moci," říká Kopecký.

Evropská unie se prý přitom obává rozpadu nejvíce pro-evropská vládní koalice - dvě politické strany, které mají největší preference – ODS a KSČM, jsou vůči EU velmi kritické.