Adam Drda analytik BBC

Je to ostřílený komunistický praktik a velmi obratný populista.

Takoví lidé neskládají zbraně, dokud to není bezpodmínečně nutné, a i když je složí, stejně většinou kují pikle do posledního dechu.

V Česku bývá (nebo aspoň dlouho bylo) zvykem nahlížet Grebeníčka jako v zásadě komickou, byť odpudivou postavu, Švorcovou v kalhotách, rudého dinosaura, který se drží nahoře jen kvůli mentálnímu zatmění cca jedné pětiny občanů.

Grebeníček přesně ví, jaké voliče může KSČM získat, ví, že nemá smysl, aspoň zatím, přetvářet se v nějakou 'moderní levici'

Jenomže to je pravda jen z malé části, spíš jde o takovou "kolíbavou" a útěšnou iluzi.

I v KSČM totiž probíhají vnitřní boje, je to silná strana s nemalým majetkem a velkým vlivem.

Je to prostředí, kterému skoro nikdo zvenčí nerozumí - a Grebeníček se v něm umí nesmírně obratně pohybovat.

Se svými odpůrci si dokázal vždycky poradit, stačí vzpomenout, jak odsunul například Miroslava Ransdorfa do Bruselu.

Jako kandidát na předsedu KSČM byl dosud prakticky neporazitelný, kdykoli předstoupil před stranickou základnu a oddané voliče, sklízel aplaus.

Už dlouho se dokáže vydávat za "muže středu", strká do pozadí tzv. reformisty (jako je právě Ransdorf nebo poslanec Jiří Dolejš) i "zpátečníky" (jako je Miroslav Exner).

Přesně ví, jaké voliče může KSČM získat, ví, že nemá smysl - aspoň zatím - přetvářet se v nějakou "moderní levici".

Skalní rudí, kterých je mezi komunistickými voliči většina, o to nestojí - a koneckonců Grebeníček taky ne.

Aniž by se komunistická strana sebeméně kultivovala, aniž by se vzdala demogie a neustálých lží o totalitní minulosti, dokázal ji Grebeníček vyvést z izolace, udělat z ní sílu, s kterou se počítá.

Václav Klaus ho pozval do Lán, Jiří Paroubek se s ním radí o "čínských záležitostech", už se zcela otevřeně přemítalo a přemítá, zda by se sociální demokraté neměli o KSČM opřít a udělat s ní vládu.

Proč by tedy měl být Grebeníček "na kolenou"?

Pokud mu něco může škodit, je to paradoxně Paroubkův nástup.

Proč by tedy měl být Grebeníček 'na kolenou'? Pokud mu něco může škodit, je to paradoxně Paroubkův nástup

Sice tu nikdy nebyl premiér tak vstřícný ke komunistům, ale zároveň jeho úspěchy odsouvají stranu zpátky na třetí pozici, sociální demokracie posiluje.

Možná kvůli tomu komunističtí poslanci trochu panikaří: byli velice blízko moci, těšili se, že si po volbách budou diktovat podmínky - a teď mají strach, že to nebude tak snadné.

Vůbec se nedá vyloučit, že Grebeníček rozehrává nějakou hru, aby je přivedl zpátky k trpělivosti.

Kdyby ji neuhrál a odešel, nejspíš ho nahradí místopředseda sněmovny a KSČM Vojtěch Filip.

Těžko říct, jestli by to něco přineslo "rudým", ale už dopředu je třeba konstatovat, že pro nekomunisty to není prakticky žádná změna.

Občas se bůhvíproč říká, že Filip patří k "umírněným". Pokud se tím myslí nějaká schopnost odklonu od totalitárního dědictví, je to čirá iluze.

Jestliže Grebeníček obhajuje "Vítězný únor" a "výdobytky socialismu", Vojtěch Filip obhajuje s nemenší intenzitou nejrůznější rudé diktatury, stejně jako pohraničníky, kteří před rokem 1989 stříleli do lidí.

Jestliže Grebeníček učil za normalizace dějiny dělnického hnutí, Filip se zapletl se Státní bezpečností.

Oba jsou stejní demagogičtí xenofobové. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.