Adam Drda redaktor BBC

Politici hledají shodu na zásadní změně penzijního systému v ČR

Jelikož společnost jako celek stárne, přibývá důchodců a současně ubývá lidí, kteří na důchody vydělávají.

Zároveň se prodlužuje délka života - a tím i doba, během níž lidé důchody pobírají.

O reformě se proto už mluví dlouhá léta, Česku ji doporučují mezinárodní instituce, ale teprve zhruba rok se politici pokoušejí najít kompromis.

Je kompromis možný?

Ministr práce a sociálních věci, sociální demokrat Zdeněk Škromach odpovídal na otázku, zda existuje alespoň nějaký "parametr reformy", na němž by se shodli:

"My jsme se dohodli na tom, že budeme hledat co možná nejvíce průnikových bodů, a byli bychom neradi, abychom vypíchli jeden parametr z toho celého důchodového systému, který by byl, řekněme, více diskutován než všechny ostatní. Myslím si, že do konce října v těch věcech bude jasněji."

Je vůbec možný kompromis mezi tak rozdílnými programy a záměry, jako má - řekněme - sociální demokracie a ODS?

Do penze ve vyšším věku

Teoreticky ano, stranou té možnosti zůstávají snad jen komunisté, kteří chtějí současný systém zachovat.

V řadě parametrů jsou mezi modely jednotlivých stran takřka nekombinovatelé rozdíly, naopak u některých parametrů jsou závěry velmi podobné Vlastimil Tlustý, ODS

Politici se jinak shodují například v tom, že bude potřeba postupně zvýšit věk pro odchod do důchodu.

Jak říká předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý, chtějí také zachovat tzv. průběžné financování:

"Všechny navržené úpravy stávajícího systému počítají se zachováním průběžného solidárního důchodového systému jako s hlavním pilířem dalšího fungování důchodového systému."

"To znamená, že tady vůbec není otázka toho, že by někdo chtěl něco odstraňovat – jde o modifikace, doplňky."

Bezděkova komise

Od loňského roku pracovala expertní komise, vedená Vladimírem Bezděkem z České národní banky, která postupně propočítala pět variant penzijní reformy, navrhovaných pěti stranami.

KOLIK MÁ STÁT DÁT NA PENZE? ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU: 8 % HDP ODS: 5,8 % HDP KSČM: 12 % HDP

Komise odstranila různé chyby v návrzích - a v červnu ukončila svou činnost, protože podle Bezděka nemá smysl pokračovat, pokud se nenajde politická shoda.

Jak Bezděk upozorňoval, "v návrzích jsou velké ideové rozdíly".

Vastimil Tlustý věří, že je částečně lze překonat:

"Vezmete-li si před sebe výstupy Bezděkovy komise, tak zjistíte, že ačkoli v řadě parametrů jsou mezi modely jednotlivých politických stran takřka nekombinovatelé rozdíly, tak naopak u některých parametrů jsou ty závěry velmi podobné."

"Je tudíž na stole příležitost pro dosažení takovéto dílčí dohody ještě do voleb v červnu 2006. To, jestli se taková shoda dosáhne, o tom by mělo být příští a přespříští jednání."

"Výsledkem dnešního jednání je určitý koncept a vyjmenování těch parametrů, u kterých je otazník, zda by nemohly být těmi konsensuálními. Ale stadium projednávání mi v tuto chvíli neumožňuje, abych říkal, které parametry to jsou."

Předvolební téma

Představitelé jednotlivých politických stran by chtěli, aby parlament projednal návrh reformy ještě před volbami už proto, aby se spolupráce "nerozbila" při kampani a nebylo nutno začínat na zelené louce.

Jsem přesvědčen, že možný kompromis bude buď více středolevý nebo více středopravý. Ale rozhodně to nebude kompromis napříč politickým spektrem Ivo Foltýn, KDU-ČSL

Problém bude například v tom, kolik procent HDP mají tvořit státní výdaje a kolik peněz na důchody se má shromažďovat ve fondech.

Zatímco ČSSD, lidovci a Unie svobody-DEU chtějí, aby stát dával na důchody cca osm procent HDP, ODS požaduje jen 5,8 procenta, komunisté zase 12 procent HDP.

I proto lidovec Ivo Foltýn říká:

"Nejsem přesvědčen o tom, že je nutno hledat shodu nad tímto širokým pravolevým spektrem. Já si to nemyslím. Ta shoda by měla mít vyšší než stojedničkovou podporu, ale nikoli dvoustovkovou podporu."

"Jsem přesvědčen, že možný kompromis bude buď více středolevý nebo více středopravý. Ale rozhodně to nebude kompromis napříč politickým spektrem, protože to je prakticky nemožné."

Zástupci politických stran se znovu sejdou k jednání 30. srpna, na přelomu října a listopadu by pak výsledky jejich práce měli posoudit straničtí šéfové. Do voleb bude zbývat jen něco přes půl roku.