Tomáš Pavlíček redaktor BBC

Den daňové svobody slaví letos Češi o dva dny dříve než loni

Podle ekonomů to ovšem není proto, že by klesaly daně, ale prý kvůli změně metodiky výpočtu hrubého domácího produktu.

Den daňové svobody už dávno oslavili v USA, Mexiku, Irsku nebo na sousedním Slovensku. Naopak Němci, Švédové nebo Dánové si budou muset ještě počkat.

Vláda má tentokrát na každoroční nářky kvůli relativně vysokým odvodům do státní pokladny argument: ministr financí právě předkládá návrh na snižování daní z příjmů.

Samotné daně v České republice ve srovnání s Evropou, kde často vládne takzvaný sociální stát, výjimečně vysoké nejsou.

Ale přesto, jak říká hlavní ekonom Reifeisen Bank Pavel Mertlík, ve srovnání s okolními zeměmi ČR pokulhává:

"Z nových členských zemí unie je u nás třetí nejvyšší daňová zátěž. Vyšší než my mají daně ve Slovinsku a v Maďarsku. Slovensko po daňové reformě je zemí s nejnižší daňovou zátěží ze všech zemí střední a východní Evropy."

Pojistné jako zvláštní daň

Daleko větší problém než daně ale představuje pojistné na sociální pojištění, které je u nás skutečně jedno z nejvyšších, a přitom se dá chápat jako daň.

Z nových členských zemí unie je u nás třetí nejvyšší daňová zátěž. Vyšší než my mají daně ve Slovinsku a v Maďarsku Pavel Mertlík, Reifeisen Bank

Vláda ale o snižování pojistného na sociálního pojištění neuvažuje, protože to by znamenalo opravdu razantní reformu celého systému a udělalo zřejmě obrovskou díru do rozpočtu.

Kabinet teď chystá snížení sazeb pro lidi s nejnižšími příjmy a živnostníkům chce dát možnost odpočtu až 50 procent nákladů místo nynějších pětadvaceti.

Každé snížení daní způsobí výpadek rozpočtu. Vláda může být vedená tím, že nižší příjmové skupiny platí opravdu víc než v jiných zemích, takže jisté vyrovnání je asi na místě.

Předvolební tah

Podle ekonoma Ondřeje Schneidera z Institutu ekonomických studií fakulty sociálních věd to ale v současné situaci může být nebezpečné:

Pokud vládní výdaje rostou a máme velký schodek veřejných rozpočtů, pak je snižování daní problematické Ondřej Schneider

"Samozřejmě že čím jsou daně nižší, tím je to lepší jak pro ekonomiku, tak pro jednotlivé lidi. Proto nelze nic namítat proti snižování daní."

"Problém je, že u nás i všude na světě se daně používají k tomu, aby platily vládní výdaje. Pokud na druhé straně vládní výdaje rostou a máme velký schodek veřejných rozpočtů, pak je snižování daní problematické, protože snižujeme daně, a zároveň tím vlastně zvyšujeme dluh vlády, a to není dobře."

Schneider tedy za těchto okolností považuje kroky vlády za typický předvolební tah.

Bohatí a chudí

Určitý pozitivní účinek někteří očekávají třeba v tom smyslu, že se prohloubí rozdíl mezi těmi, kdo pracují za nejnižší mzdu a kdo nepracují vůbec.

Proto, abychom oživili trh práce, nestačí manipulovat s daněmi, je potřeba změnit nastavení sociálních dávek Ondřej Schneider

Vláda celou věc prezentuje tak, že bude nezaměstnané motivovat k práci, ale má to jednu slabinu - rozdíl i tak zůstane nepatrný, a když kabinet nedoprovodí pokles daní z druhé strany omezením sociálních dávek, tak asi nebude účinný.

Tento názor sdílí i Ondřej Schneider:

"Návrh vlády zůstává na jedné straně, neřeší tu stránku sociálních dávek. Ten problém není ani v dávkách v nezaměstnanosti, které u nás nejsou nijak zvlášť výrazně vysoké, ale především v tom systému tzv. garantovaného životního minima, které definitivně blokuje tu spodní část trhu práce."

"Lidé mají garantované životní minimum, a proto si práci nehledají. Proto, abychom oživili trh práce, nestačí manipulovat s daněmi, je potřeba změnit nastavení sociálních dávek."

V ČR nemáme strop

Lidi s vyššími příjmy prakticky žádná změna nečeká. A přitom oni na daňový a hlavně sociální systém podle Pavla Mertlíka velmi doplácejí:

Jsme jednou z mála zemí na světě vůbec, která v současnosti nemá tzv. strop pro platby sociálního pojištění Pavel Mertlík, Reifeisen Bank

"Jsme jednou z mála zemí na světě vůbec, která v současnosti nemá tzv. strop pro platby sociálního pojištění. Ve většině zemí světa jsou ty stropy třeba na úrovni dvojnásobku průměrného platu."

"To se týká příspěvků příslušných skupin do sociálního pojištění, kde čerpání vysokopříjmových skupin je samozřejmě velice omezené v porovnání s tím, co tam v českém případě dávají."

"Například v Německu – to je země, kde dávají zhruba dvojnásobek – ty poměry přerozdělování tímto mechanismem jsou mnohem menší."

Jeden příklad za všechny: zaměstnanec se dvěma dětmi a platem 40 tisíc korun měsíčně platí penze a zdravotní péči dvěma důchodcům ve výši asi 10 tisíc korun.

Z toho, co mu zůstane, ale každý z členů jeho rodiny dostane jen osm tisíc na měsíc a na sociální dávky nemá nárok vůbec.