Daniel Kaiser redaktor BBC

Evropské země chtějí pomocí rovné daně zjednodušit výběr daní

Favorit příštích voleb, Občanská demokratická strana, slibuje zavést patnáctiprocentní daň na příjmy firem i jednotlivců.

Patnáctiprocentní má být i sjednocená daň z přidané hodnoty.

Zbídačelé postkomunistické země se zjednodušením svých daňových systémů pomocí rovné daně snaží přitáhnout investory a povzbudit k větší ekonomické aktivitě vlastní občany.

Jako první v Evropě vyzkoušelo rovnou daň už před jedenácti lety Estonsko. Tehdejší premiér Juhan Parts sjednotil daňovou sazbu na 26 procentech:

"Neinspirovali jsme se konkrétním daňovým systémem v nějaké jiné zemi, ale spíš zásadou dělat věci pokud možno jednoduše. A vyplatilo se to."

"Od těch dob máme stabilní hospodářský růst kolem šesti procent ročně. Za to samozřejmě nevděčíme pouze rovné dani, ale byl to úhelný kámen našeho hospodářského boomu."

Estonského příkladu brzy následovaly Lotyšsko i Litva, po nich Rusko s třináctiprocentní daní z příjmu, dokonce i Ukrajina.

Slovenský vzor

Největší pozornost v tuzemsku ale před dvěma lety vzbudila rovná devatenáctiprocentní daň na Slovensku.

Zvyšuje se daňová disciplína, snižují se daňové úniky. HDP roste rychleji, než jsme předpokládali Ivan Mikloš

Že to byl po všech stranách úspěch, o tom architekt slovenské daňové reformy, ministr financí Ivan Mikloš, vůbec nepochybuje:

"To, že je úspěšná, potvrzují průzkumy mezi podnikateli, živnostníky, kteří jednoznačně přivítali ten nový systém, příliv zahraničních investic díky daňové reformě, ačkoli samozřejmě nejen díky ní."

"Zvyšuje se také daňová disciplína, snižují se daňové úniky. HDP roste rychleji, než jsme předpokládali – vloni to bylo 5,5 procenta, pro tento rok jsme předpokládali, že to bude okolo pěti procent, nejnovější odhady hovoří o šesti a více procentech."

Klesá i nezaměstnanost. Příjmy státního rozpočtu přitom zůstávají zhruba stejné jako před reformou.

Ivan Mikloš dává ekonomický růst do souvislosti s rovnou daní: na Slovensku klesly odvody firem v porovnání se stavem z roku 1995 nejrychleji ze všech zemí dnešní Evropské unie, skoro o 10 procent.

Rozložení cílů v čase

Dnes láká Slovensko investory na třetí nejnižší daňovou kvótu z celé Evropské unie - míň podnikatelům vezmou už jenom v Litvě a v Lotyšsku.

V průkopnickém Estonsku začínají postupně sazbu rovné daně snižovat z 26 na cílových 20 procent. Slováci ale podle Miloše v nejbližší době s poklesem sazeb nepočítají:

"V krátkodobém horizontu, tedy v průběhu nejbližších dvou let, nepředpokládám snížení. V dlouhodobějším horizontu to možné je."

"Existují i další dlouhodobější cíle – zejména snižování deficitu veřejných financí, které nyní považuji za důležitější. Vysoký a udržitelný ekonomický růst vytvoří předpoklady, ale ne v krátkodobém horizontu, i k tomu, aby došlo k dalšímu snižování sazeb."

Kudy povede česká cesta?

ODS se zapřísahá, že pokud vyhraje volby, obratem zavede rovnou, patnáctiprocentní daň.

Rovná daň je nejenom nízká patnáctiprocentní sazba. Rovná daň je také zvýšená tzv. odpočitatelná položka Vlastimil Tlustý, ODS

Zdůrazňuje také, že to pomůže všem příjmovým skupinám - nejen bohatým, jak občanským demokratům předhazuje sociálnědemokratický ministr financí Bohuslav Sobotka.

Občanští demokraté by podle stínového ministra financí Vlastimila Tlustého totiž zvýšili nezdanitelný základ daně na šest tisíc korun:

"Rovná daň je nejenom nízká patnáctiprocentní sazba. Rovná daň je také zvýšená tzv. odpočitatelná položka."

"Jinými slovy, lidé s nízkými příjmy nebudou danit vůbec, protože odpočitatelná položka znamená, že příjem do odpočitatelné položky se nezdaňuje vůbec, a pro tyhle lidi nulová sazba je určitě lepší než dvanáctiprocentní sazba nabízená Sobotkou."

Je 15procentní sazba reálná?

ODS očekává, že příjmy státního rozpočtu zůstanou i po zavedení rovné stejné, ačkoliv Vlastimil Tlustý připouští rozpočtové výpadky kolem 10 miliard korun - to by se ale stalo jednou, maximálně dvakrát.

Hlavní problém je naprosté rozbití solidarity občanů, kteří vydělávají více, s těmi, kteří vydělávají méně Jan Mládek, ČSSD

Pak prý už by jednoduchý a nízký daňový systém podnítil mohutný ekonomický růst a s ním i větší příjmy v rozpočtu.

S tím ale nesouhlasí sociálnědemokratický poslanec Jan Mládek:

"Oněch patnáct procent je podvod. Pokud náhodou by ODS měla šanci něco podobného realizovat, tak to bude spíše 17, daleko realističtěji oněch 19 procent – jako mají na Slovensku."

"Oni tvrdí, že to bude 15 procent – to nemůže nikdy vyjít, protože tam deficit bude daleko vyšší. To ale není hlavní problém – tím je naprosté rozbití solidarity občanů, kteří vydělávají více, s těmi, kteří vydělávají méně."

Odpočitatelné položky a sazby

Z patnáctiprocentní sazby ODS ustupovat nehodlá - a s případným koaličním partnerem se prý bude bavit maximálně tak o výši odpočitatelného základu na dospělé, ale i na děti.

Jan Mládek z ČSSD ale upozorňuje, že právě v oblasti odpočitatelných položek se Slovensko zastavilo na půli cesty:

"Je potřeba odlišit sazby a odpočitatelné položky. Pokud by to bylo o zjednodušování odpočitatelných sazeb, tak to by bylo úsilí více než legitimní."

"Ale když se podíváme na Slovensko, oni se daleko nedostali v této oblasti. Oni předvedli tu spektakulární rovinu jedné sazby, ale v tom ostatním to zůstalo téměř, jak to bylo předtím."