Češi by se mohli rozhodnout, komu peníze dají

Určitě mnozí obyvatelé České republiky, kteří si ke konci března tuto povinnost splnili, anebo je ještě čeká, skřípali zuby, když se dozvěděli, kolik mají státu zaplatit.

Přitom jim určitě prolétlo hlavou, na co stát všechny ty peníze potřebuje a co s nimi udělá.

A někteří z nich možná mají své nápady, co by alespoň s částí svých daní z přímů mohli udělat pro veřejné blaho. A právě jim by mohl vyjít vstříc návrh nestátních neziskových organizací na takzvané daňové asignace.

Rozhodnutí ponechat občanům

Pod pojemem daňové asignace si málokdo představí něco konkrétního. Myšlenka je to přitom docela jednoduchá: umožnit občanům, aby část svých daní poukazovali přímo některé nestátní neziskové organizaci, která podle nich svojí činností společnosti prospívá.

Návrh zákona o daňových asignacích připravovalo Fórum dárců. Daňovými asignacemi se v něm zabývá Monika Granja:

"Občan získá právo odvést jedno procento ze své zaplacené daně z příjmu pro vybranou neziskovou organizaci, která splňuje kritérium veřejné prospěšnosti."

Ta bude podle ní činná v předem vymezených oblastech - vzdělávání, kulturní, věda atd.

Obliba asignací v Maďarsku

V Maďarsku fungují daňové asignace už od roku 1996 a podle svých zastánců jsou velmi úspěšné.

Občan získá právo odvést jedno procento ze své zaplacené daně z příjmu pro vybranou neziskovou organizaci Monika Granja

Náš spolupracovník v Budapešti Robert Svoboda popisuje, jak funguje systém daňových asignací v Maďarsku:

"Spolu s daňovým archem dostane člověk menší formulář, který je určen pro tyto účely. Organizace, která má právo toto jedno procento získat, dostane vlastní daňové číslo, také se mu říká technické číslo.

To číslo tam člověk napíše, napíše název organizace a podepíše se. Jedno procento nesmí být méně než sto forintů."

A možnosti dát jedno procento svých daní využívá i Svoboda:

"Využívám to různě. Obvykle poskytuju toto jedno procento nějakému psímu útulku nebo podobné instituci," říká.

Maďaři tedy už osm let daňových asignací využívají, pražským občanům by se líbilo, kdyby si mohli vybrat, komu peníze dají. Jedna žena by volila přírodu.

Stanoviska proti

Jenže nejdou vlastně daňové asignace obecně proti principu daní? Vždyť právě daně jsou, anebo by měly být, vybírány na veřejně prospěšné účely.

Peníze by mohly získat např. psí útulky

Proč tedy jejich část dále vyčleňovat? Monika Granja z Fóra dárců s touto výhradou nesouhlasí:

"Jedno procento bude určeno veřejně prospěšným nestátním neziskovým organizacím. To zůstává ve stejné oblasti s tím, že přerozdělování nebude určovat stát, ale občan."

Místopředseda rozpočtového výboru české Poslanecké sněmovny a poslanec za ODS Martin Kocourek má ale další výhrady:

"Princip je velmi sporný, v našem daňovém řádu nezvyklý. Dnes již existují nástroje, jak pomáhat těmto neziskovým organizacím."

Podle Kocourka český řád umožňuje uplatnit jako odečitatelnou položku až deset procent, pokud jdou na dobročinné účely. Snížit daně, by, jak dodává Kocourek bylo pohodlnější než daňové asignace.

Pokud by byly daňové asignace nakonec do českého daňového systému zavedeny, znamenalo by to, že podle optimistických odhadů by mohly neziskové organizace získat na veřejně prospěšné účely až 300 miliónů korun ročně.

Ale je také možné, že Češi si třeba tento princip neoblíbí a pak to může být mnohem méně.

Potom se daňové asignace vzhledem k administrativním nákladům zas tak vyplácet nemusejí.