Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Je to cesta k nastartování vyššího růstu české ekonomiky a ke snížení nezaměstnanosti Jaroslav Míl, Svaz průmyslu a dopravy

Ten je podle nich nepřehledný a chaotický a stát se zadlužuje i přesto, že od svých občanů vybírá nesmyslně vysoké daně.

Návrh reformy požaduje kromě změn v příjmových a spotřebních daních také zrušení veškerých daní majetkových (daň z nemovitostí, převodu nemovitostí, daň darovací a dědická).

Připadá jim totiž nesmyslné každý rok zdaňovat majetek, který už jednou zdanili.

Pokud by se taková reforma zavedla, vydělali by na tom občané; naopak příjem do státní kasy by se ročně snížil zhruba o 60 miliard korun.

Průhlednější správa daní

Svaz průmyslu a dopravy s dalšími podnikatelskými asociacemi navrhují dvě sazby daně z příjmu, a to ve výši 9 a 19 procent.

Výpadek by mohl být kritický právě v době, kdy máme plnit závazky snižování rozpočtových schodků David Marek, Patria Finance

Nižší sazbou by zdaňovali své peníze občané s příjmy do jednoho milionu korun ročně, devatenáctiprocentní sazbou pak ti, kdo mají příjem nad milion korun, a podnikatelé.

Veškeré navržené změny by prý zjednodušily současný nepřehledný daňový systém a podpořily by malé a střední podnikání. A to by vedlo k omezení šedé ekonomiky.

"Bude zajištěna větší srozumitelnost systému jak pro poplatníka, tak nakonec i pro správce daně, a dojde ke snížení daňových úniků. Je to cesta k nastartování vyššího růstu české ekonomiky a ke snížení nezaměstnanosti," říká Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Svaz průmyslu a dopravy dále navrhuje, aby podnikatelé s tržbami do 15 milionů korun nemuseli vést podvojné účetnictví, ale pouze daňovou evidenci.

Drazí čeští zaměstnanci

Největší problém vidí podnikatelé v tzv. nákladech na práci.

Chce-li zaměstnavatel dát zaměstnanci 20 tisíc korun měsíčně, jsou jeho náklady na Slovensku 26 314 korun, ale v České republice 36 734 korun Jaroslav Míl, Svaz průmyslu a dopravy

"Máte-li čistou mzdu 20 tisíc korun, hrubá mzda je 27 210 korun. Pojistné, které platí zaměstnavatel, je dalších 9 524 korun. Zaměstnanec je pro zaměstnavatele velice nákladný."

"To je jeden z důvodů, proč byl v minulosti realizován tzv. švarcsystém, za jehož funkčnost byly desítky lidí zavřeny. Dnes má být tento systém legalizován," říká Jaroslav Míl.

Švarcsystém spočívá v tom, že podnikatel pracovníky nezaměstnává, ale najímá si je.

Tím se mu náklady na zaměstnance samozřejmě výrazně sníží.

Česká republika je podle Míla v současnosti kvůli vysokým pracovním nákladům nekonkurenceschopná:

"Chce-li zaměstnavatel dát zaměstnanci 20 tisíc korun měsíčně, jsou jeho náklady na Slovensku 26 314 korun, ale v České republice 36 734 korun."

Naučit stát hospodařit

Pokud by reforma, kterou podnikatelé navrhují, platila, snížil by roční příjem do státního rozpočtu o 55 až 63 miliard korun.

Jaroslav Míl přiznává, že snížení daní musí jít souběžně s reformou důchodů a zdravotnictví:

"Když pošlete dítě do hračkářství s padesátikorunou, tak ji utratí, když mu dáte stovku, utratí ji taky. U státu je to stejné. Stát prostě musí dostat na svou činnost méně peněz, aby s tím byl schopen vyjít. Argumenty, že to nejde, podle mě nejsou pravdivé."

Daňová reforma až po úpravě výdajů

S tím, že daňová reforma musí být doprovázena úpravou výdajové stránky státního rozpočtu, souhlasí i David Marek ze společnosti Patria Finance:

Zároveň s daňovou reformou je nutné předložit i reformu mandatorních výdaj David Marek, Patria Finance

"Nelze představit daňovou reformu bez vize, jak by měl vypadat státní rozpočet na výdajové straně. Zároveň s daňovou reformou je nutné předložit i reformu mandatorních výdajů."

"Proto bych začal právě škrty na výdajové straně rozpočtu tak, abychom byli schopni plnit nejen představy Evropské komise, ale především představy ekonomů a investorů o makroekonomické stabilitě země. Pokud se toto podaří, vytvoří se určitý prostor pro zahájení daňové reformy, která může mít ze začátku negativní dopad."

"Lidé totiž na nižší daně zareagují s určitým zpožděním – jeden až tři roky – než zjistí, že se u nás vyplatí podnikat, nikoli se nechávat zaměstnávat, nebo dokonce živit sociálními dávkami. Výpadek by tedy mohl být kritický právě v době, kdy máme plnit závazky snižování rozpočtových schodků," říká David Marek.

Editační povinnost

Návrh podnikatelů přichází i s dalším požadavkem, který by bylo možné zavést prý okamžitě. Jde o takzvanou editační povinnost správce daně.

Finanční úřady by měly povinnost jednoznačně vydat stanoviska k dotazům podnikatelů.

Například staví-li vaše firma bytový dům, platí za něj pěti procentní DPH, za garáž se odvádí DPH ve výši 19 procent.

Co ale dělat, když má dům garáž uvnitř? Pak záleží na výkladu úředníků.

"Část stavby zdaníte 19 procenty, část pěti procenty. Tyto věci musí být transparentní. Musí to být naprosto jednoznačné, nemůže to záviset pouze na názoru úředníka," vysvětluje Václav Matyáš ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Vleklá debata zatím bez cíle

Svazy podnikatelů se návrhem zapojily do široké diskuse o daňových změnách v České republice.

Vládní sociální demokraté plánují změny v dani z příjmu, jejich konkrétní podobu však zatím tají.

Opoziční občanští demokraté navrhují takzvanou rovnou daň z příjmu a jen jednu sazbu DPH ve výši 15 procent.