Bývalí disidenti si prý Klausova slova špatně vyložili

Prezident Václav Klaus trvá na svém projevu, který přednesl minulý týden na summitu Rady Evropy ve Varšavě, kde varoval před snahou některých nevládních organizací získávat vliv na celou společnost na úkor volených orgánů.

Ředitel sekretariátu českého prezidenta Ladislav Jakl v rozhovoru pro BBC Klausův projev obhajoval před kritikou skupiny bývalých disidentů.

Jakl stejně jako předtím Klaus odmítl tvrzení autorů otevřeného dopisu, kteří
varšavský projev označili za diskreditaci úsilí nevládních organizací a útok na základní demokratické principy.

"Pan prezident tam mluvil o ambici některých těchto institucí přímo určovat život lidí, tzn. nahrazovat legitimní orgány. A to jsou vypjaté chvíle, kdy tyto instituce dělají něco jiného, než jakou mají roli v této společnosti," řekl v rozhovoru pro BBC Jakl.

'Zlovolný výklad a dezinterpretace'

Signatáři otevřeného dopisu adresovaného Klausovi si podle Jakla prezidentův projev zbytečně vztáhli na sebe.

Klaus v pondělí jejich reakci doslova označil za žalostnou a smutnou. Bývalí disidenti si prý jeho slova "zlovolně vyložili a dezinterpretovali".

Jedna ze signatářek dopisu, Věra Roubalová z občanského sdružení Poradna pro uprchlíky, v rozhovoru pro BBC označila za projev typické Klausovy arogance, že ve své odpovědi prezident oslovil autory otevřeného dopisu "Vážení pánové", přestože jej vedle ní podepsala ještě další žena - socioložka Jiřina Šiklová.

K dalším signatářům z okruhu lidí, kteří aktivně bojovali proti komunistickému režimu, patří například Rudolf Battěk, Václav Malý, Jan Ruml, Petr Uhl, Karol Sidon nebo Svatopluk Karásek.

Text dopisu skupiny bývalých disidentů, který zaslali prezidentu Václavu Klausovi:

Vážený pane prezidente,

velmi znepokojeni jsme v posledních dnech četli v denním tisku Váš názor, kritizující projevy "humanrightismu", "NGOismu" a "multikulturalismu" - skupin, které podle Vás představují pokus "přímo určovat", či zásadním způsobem ovlivňovat "bez demokratického mandátu" klíčové oblasti veřejného života.

Takový postoj je namířen proti občanským aktivitám, jejichž prostřednictvím se mnozí z nás snažili - často za velkého úsilí a obětí - bojovat proti arogantní moci "legitimních" nomenklaturních struktur minulého režimu, nebo alespoň veřejně projevit kritický názor k tehdejší situaci.

Domnívali jsme se, že po roce 1989 nebude o zhoubnosti potlačování občanských svobod a diskriminace občanských iniciativ nikdo pochybovat, že takové aktivity, jako byla Charta 77, VONS a řada dalších, jsou dnes legitimní a ústavou zaručené a tvoří neodmyslitelnou součást demokratické společnosti, jejímž institucím s demokratickým mandátem poskytují nezbytnou zpětnou vazbu.

Naopak, diskreditační kampaň tehdejších mocipánů, označující oponenty režimu za "ztroskotance a samozvance" a často za nepřátele či záškodníky, naštěstí neuspěla a svobodné úsilí mnoha neoficiálních a nevládních skupin i jednotlivců přispělo ke zhrouceni tehdejší totalitní vlády i k vytváření svobodné demokratické společnosti.

Domnívali jsme se, že po listopadu 1989 už nikdo nebude znevažovat a podceňovat váhu občanských iniciativ a nevládních a neparlamentních skupin a hnutí, ale že jim byla přiznána ústavou nezastupitelná úloha v procesu utváření svobodné občanské společnosti. Diskreditaci takového úsilí považujeme za přímý útok na základní principy demokracie, zaručené ústavou. Podobná kritika podle našeho názoru nepřísluší prezidentovi, jehož úkolem je garance ústavnosti státu a jeho institucí.

Doufáme, že Vaše výroky o škodlivosti nevládních organizací a hnutí jsou nedorozuměním.

Podepsáni: Rudolf Battěk, Jiří Gruntorád, Karel Holomek, Svatopluk Karásek, Václav Malý, Věra Roubalová, Jan Ruml, Karol Sidon, Jiřina Šiklová, Jan Štern, Václav Trojan, Petr Uhl

Otevřený dopis prezidenta republiky

Vážení pánové,
jsem velmi udiven Vaší reakcí na moje vystoupení v Radě Evropy z minulého týdne, kde jsem hovořil o nových nebezpečích, kterým dnešní demokratické státy čelí. Snad je Vám známo, že Rada Evropy, založena před padesáti lety, bojovala s nesvobodou, vyplývající z totalitních a absolutistických režimů. Tyto režimy však – až na jedinou výjimku – v dnešní Evropě nejsou.

Ve svém vystoupení jsem připomněl, že boj o lidskou svobodu nicméně neskončil, že máme před sebou další nová nebezpečí, že není možné bojovat jen staré bitvy se starými nepřáteli, protože vznikají nová hnutí, nové „ismy“, nové filosofie, které mohou též znamenat ohrožení svobody.

Pokud jste si tyto moje věty vztáhli na sebe, je to smutné. Ani slovem jsem se nezmínil o různých aktivitách a hnutích, které v době, kdy u nás panovala totalita, kdy nebyly možné svobodné a demokratické volby, měly jistě své opodstatnění. Patnáct let je však u nás situace jiná. Jsme demokratickou zemí, v níž nikdo nikomu nebrání dělat v rámci zákonem stanovených mantinelů cokoli, co pokládá za prospěšné a správné.

Trvám však na tom, že nejrůznější hnutí a skupiny, které nemají dost odvahy, sil ani idejí, aby s nimi šly na veřejný trh a podstoupily volební zápas o svou demokratickou legitimitu, mohou nebezpečí pro svobodu představovat. Jejich charakteristické maskování za vznešená slova a pojmy jako například lidská – a já bych dodal především občanská – práva (jako by tato byla v naší zemi, či v ostatních demokratických státech zpochybňována), míří ve skutečnosti jinam.

Tito lidé, ve spojení s mocným mediálním světem, chtějí občanům diktovat svou vlastní představu o svobodě a demokracii, protože si připadají, že jsou k tomu „vyvoleni“. Stačilo by však, kdyby byly „zvoleni“. To ale podstoupit nehodlají. Takové jednání opravdu za nebezpečné považuji. A jsem smutný z toho, že právě Vy, z nichž mnozí se aktivně v regulérní politice angažujete, jste si moje slova vztáhli na sebe a zlovolně je vyložili a dezinterpretovali.

Doufám proto, že Vaše výroky na mou adresu jsou pouhým nedorozuměním.

Václav Klaus