Dokud si prezident dopis nepřečte, nebude se k němu vyjadřovat

Václav Klaus nedávno prohlásil, že Rada Evropy by měla bojovat proti takzvané postdemokracii, do níž patří i nátlak nejrůznějších hnutí.

Český prezident v Radě Evropy řekl, že tato hnutí chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb.

Bývalí disidenti to považují za diskreditaci úsilí nevládních organizací a za útok na základní demokratické principy, jak BBC řekl jeden ze signatářů dopisu, Václav Trojan.

Prezident Václav Klaus je reakcí disidentů udiven. V otevřeném dopise uvádí, že v době totality měly různé aktivity a hnutí opodstatnění.

"Trvám však na tom, že nejrůznější hnutí a skupiny, které nemají dost odvahy, sil ani idejí, aby s nimi šly na veřejný trh a podstoupily volební zápas o svou demokratickou legitimitu, mohou nebezpečí pro svobodu představovat," píše prezident v otevřeném dopise.

Na jejich konto Klaus při pondělní návštěvě Libereckého kraje řekl, že z dnešní doby nepochopili bohužel vůbec nic.

"Žijeme v pluralistické společnosti. Já jim nezakazuji jejich postoje, ale oni se pokoušejí zakazovat mé postoje mně a předvádějí svou neschopnost žít ve svobodné společnosti," sdělil Klaus.

Prezidentovi poslalo v pátek své vyjádření 12 osobností, spjatých s bojem proti komunistickému režimu - například Rudolf Battěk, Václav Malý, Jan Ruml, Petr Uhl, Karol Sidon, Jiřina Šiklová, Svatopluk Karásek či Jan Štern. Klaus na summitu Rady Evropy upozornil minulé pondělí na nebezpečí nových hnutí, světonázorů, filosofií a -ismů, ohrožujících lidskou svobodu. ¨

"Nikdo ze 46 předsedů vlád a prezidentů nad mým projevem neprojevil rozpaky, řada z nich ho kvitovala velmi pozitivně," uvedl Klaus.

Text dopisu skupiny bývalých disidentů, který zaslali prezidentu Václavu Klausovi:

Vážený pane prezidente,

velmi znepokojeni jsme v posledních dnech četli v denním tisku Váš názor, kritizující projevy "humanrightismu", "NGOismu" a "multikulturalismu" - skupin, které podle Vás představují pokus "přímo určovat", či zásadním způsobem ovlivňovat "bez demokratického mandátu" klíčové oblasti veřejného života. Takový postoj je namířen proti občanským aktivitám, jejichž prostřednictvím se mnozí z nás snažili - často za velkého úsilí a obětí - bojovat proti arogantní moci "legitimních" nomenklaturních struktur minulého režimu, nebo alespoň veřejně projevit kritický názor k tehdejší situaci. Domnívali jsme se, že po roce 1989 nebude o zhoubnosti potlačování občanských svobod a diskriminace občanských iniciativ nikdo pochybovat, že takové aktivity, jako byla Charta 77, VONS a řada dalších, jsou dnes legitimní a ústavou zaručené a tvoří neodmyslitelnou součást demokratické společnosti, jejímž institucím s demokratickým mandátem poskytují nezbytnou zpětnou vazbu. Naopak, diskreditační kampaň tehdejších mocipánů, označující oponenty režimu za "ztroskotance a samozvance" a často za nepřátele či záškodníky, naštěstí neuspěla a svobodné úsilí mnoha neoficiálních a nevládních skupin i jednotlivců přispělo ke zhrouceni tehdejší totalitní vlády i k vytváření svobodné demokratické společnosti. Domnívali jsme se, že po listopadu 1989 už nikdo nebude znevažovat a podceňovat váhu občanských iniciativ a nevládních a neparlamentních skupin a hnutí, ale že jim byla přiznána ústavou nezastupitelná úloha v procesu utváření svobodné občanské společnosti. Diskreditaci takového úsilí považujeme za přímý útok na základní principy demokracie, zaručené ústavou. Podobná kritika podle našeho názoru nepřísluší prezidentovi, jehož úkolem je garance ústavnosti státu a jeho institucí.

Doufáme, že Vaše výroky o škodlivosti nevládních organizací a hnutí jsou nedorozuměním.

Podepsáni: Rudolf Battěk, Jiří Gruntorád, Karel Holomek, Svatopluk Karásek, Václav Malý, Věra Roubalová, Jan Ruml, Karol Sidon, Jiřina Šiklová, Jan Štern, Václav Trojan, Petr Uhl