V referendu na severu Čech lidé hlasovali o těžbě hnědého uhlí

Ohrozilo by to totiž existenci jejich obcí a lidé se v žádném případě stěhovat nechtějí.

K urnám přišlo 80 procent ze 1 430 oprávněných voličů, drtivá většina z nich hlasovala za záchranu svých domovů. Oznámil to jiřetínský zastupitel Vladimír Buřt.

Výsledek referenda podle něj zavazuje zastupitelstvo k podniknutí veškerých nutných kroků k zachování obcí.

"Počkáme na výzvu k vyjádření se k návrhu územního plánu Ústeckého kraje, což by mohlo být někdy na jaře. V připomínkovém řízení budeme mnohem aktivnější než obce, jež nejsou těžbou uhlí ohroženy. Naším cílem je jednoznačně zachování stávajících limitů těžby," uvedl Buřt.

Obyvatelům obou obcí se nelíbí zejména schválená energetická koncepce státu, která nadále počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou.

I když koncepce výslovně neruší ekologické limity těžby, stanovené vládou v roce 1991, přesto počítá s jejich racionálním přehodnocením.

Mostecká uhelná nesouhlasí

Představitelé Mostecké uhelné společnosti (MUS), která těží uhlí v bezprostřední blízkosti obcí, však považují referendum za předčasné.

"Lidé se vyjadřují jen k polovině problému. Neznají totiž podmínky, za nichž by se případně po dohodě obcí s těžební firmou přesídlení uskutečnilo," tvrdí mluvčí MUS Liběna Novotná.

Limity byly podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana politickým rozhodnutím poplatným době, kdy nebyly nastaveny standardní právní mechanismy.

S tím se ztotožňuje i ústecký hejtman Jiří Šulc. Je navíc pro to, aby o limitech už nerozhodovala vláda.

"Do pěti let budou nahrazeny územním plánem Ústeckého kraje, který uzákoní dohodu mezi obcemi dotčenými těžbou a uhelnými firmami," řekl už dříve Šulc.

Proti zrušení limitů se naopak postavili ekologičtí aktivisté i ministerstvo životního prostředí.