Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Češi produkují o třetinu více škodlivých plynů než je průměr EU

Podle mezinárodní dohody o snížení emisí skleníkových plynů má do roku 2012 produkce škodlivých emisí klesnout nejméně o 5,2 procenta oproti roku 1990.

V prvním období tedy kvůli Kjótskému protokolu Česká republika emise snižovat nemusí. Během patnácti let se produkce emisí v Česku snížila zhruba o třetinu, čímž je litera smlouvy naplněna.

Mohlo by se zdát, že je vše v pořádku. Mluvčí Hnutí Duha Vojtěch Kotecký ovšem upozorňuje na jiný ekologický hřích:

"Česká republika patří, pokud jde o emise oxidu uhličitého, mezi nejhorší znečišťovatele v Evropě, jsme někde v druhé pětici průmyslových států celého světa."

Přínos protokolu

Jeden Čech vyprodukuje dvanáctkrát víc skleníkových plynů za rok než obyvatel Indie. Na hlavu obyvatele Evropské unie připadá devět tun ročně, což je o třetinu méně než na jednoho Čecha.

Rekordmany v produkci skleníkových plynů jsou ale Američané s dvaceti tunami na obyvatele. Spojené státy a Austrálie, dva významní znečišťovatelé, kjótské úmluvy ovšem nepodepsaly.

Česká republika patří, pokud jde o emise oxidu uhličitého, mezi nejhorší znečišťovatele v Evropě Vojtěch Kotecký, Hnutí Duha

I přesto, že se tímto účinnost smlouvy poměrně výrazně snížila, považují ekologové přijetí a platnost protokolu za obrovské vítězství.

"Myslím, že Kjótský protokol má trojí význam. Za prvé, v některých zemích povede k významnému snížení znečištění."

"Za druhé, je to precedens, první globální právně závazná dohoda o snížení exhalaci skleníkových plynů, po které budou následovat další kola snižování znečištění."

"Za třetí, Kjótský protokol nakopne rozvoj moderních čistých technologií, jako jsou obnovitelné zdroje, anebo technologie, které zvyšují energetickou efektivnost v průmyslu," jmenoval přínosy smlouvy mluvčí Hnutí Duha.

První smlouva

Už v červnu 1992 byla 180 státy, včetně České republiky, podepsána rámcová konvence o změnách klimatu. O pět let později následoval Kjótský protokol jako první právní závazek.

Podle WHO smog zabíjí ročně tři miliony lidí

Aby mohly smlouvy platit, bylo nutné splnit dvě základní podmínky. Za prvé, aby protokol ratifikovalo alespoň padesát pět zemí. Za druhé, aby podíl těchto zemí na produkci emisí byl nejméně padesátiprocentní.

Druhá překážka padla teprve před třemi měsíci, kdy smlouvy ratifikovalo Rusko. Podle odborníků je ale v protokolu až příliš výjimek, obezliček a děr.

Odhaduje se, že jeho naplnění k roku 2012 přinese snížení světové produkce oxidu uhličitého jen o jedno procento, a to je žalostně málo, varují vědci.

Pokud se totiž vyplní černé scénáře, do konce století stoupne v Evropě průměrná teplota až o tři stupně, což s sebou přinese extrémní výkyvy počasí, změny ve vegetaci a například i více alergických onemocnění.

Odměna za ekologické chování

Kjótským protokolům řada lidí příliš nedůvěřuje, jako například architekt a expert na nízkoenergetické domy Aleš Brotánek.

"Ke kjótským protokolům mám ambivalentní vztah. Mně se zdá, že je to spíš způsob, jak upozornit na problém, ale není to nejideálnější systémový řešení."

Takzvaně ekologická daňová reforma je mnohem lepší způsob, jak se dostat ke skutečnému snížení, protože ta dává věcem skutečnou cenu Aleš Brotánek

"Takzvaně ekologická daňová reforma je mnohem lepší způsob, jak se dostat ke skutečnému snížení, protože ta dává věcem skutečnou cenu."

Ekologická daňová reforma má finančně zvýhodnit ty, kteří žijí "ekologicky". Zákon, který by měl pomoci podpoře obnovitelných zdrojů, se už chystá.

Jak ale upozorňuje senátorka a členka vládní komise pro ochranu klimatu Jitka Seidlová, během 2005 a 2006 bude jedním z hlavních témat nová daňová reforma:

"Ta by měla zahájit zdanění společné spotřeby společných zdrojů."

Peníze rozhodují

Na to, že jsou peníze tím nejlepším prostředkem, jak přesvědčit podnikatele k ekologičtějšímu chování, myslel i Kjótský protokol. Zavedl totiž systém obchodování s emisními povolenkami.

Princip je jednoduchý: každý podnik má určité množství povolenek na produkci emisí. Pokud podnikatel sníží emise, povolenky navíc může výhodně prodat tomu, kdo naopak produkci emisí nesnižuje, nebo dokonce zvyšuje.

Odborník na obchod s emisními povolenkami Pavel Sychrovský věří, že systém obchodování s emisemi účinný je jako prostředek ke snižování emisí ve světě.

"Dokládají to data z ostatních systémů, které existují v současné době i v jiných regionech světa. Proto věřím, že i ten evropský, který se nedávno zavedl, bude účinný."