Prezident Putin přijetí protokolu podporuje

Poslanci dokument schválili převážnou většinou.

Souhlas horní komory a prezidenta Vladimira Putina se považuje za hotovou věc.

Ruští poslanci svým hlasováním vrátili život dokumentu, který americký prezident George Bush v roce 2001 odmítl.

Za devadesát dní po jejich ratifikací Kjótského protokolu se z dokumentu stane závazná smlouva.

To znamená, že její signatáři musejí do roku 2012 splnit předepsané procentní limity emisí oxidu uhličitého a dalších tzv. skleníkových plynů.

Pro členské státy Evropské unie to například znamená o osm procent omezit hladinu zněčišťování kysličníku uhličitého, naměřenou v roce 1990.

Souhlas se Rusku vyplatí

Smlouva má v Rusku stále odpůrce - přinejmenším ekonomický poradce prezidenta má za to, že se jejím přijetím zbrzdí ruský hospodářský růst.

Kreml teď ale považuje za strategické protokol přijmout.

Po kolapsu svého těžkého průmyslu vypouští o třetinu méně emisí než v roce 1990, takže závazky z Kjóta splní, i kdyby se k nim nepřihlásilo.

Na oplátku dostává příslib, že Evropa podpoří jeho snahu o vstup do Světové obchodní organizace.

Zároveň Kreml vylepšil svůj obraz ve světě poškozený jak zásahem v Beslanu, tak posledními snahami omezit demokracii v zemi.

Samotné naplňování Kjótského protokolu podle odborníků podstatnou změnu nepřinese. Emise skleníkových plynů nebude omezovat největší znečišťovatel - Spojené státy, Austrálie, ani prudce se rozvíjející Čína.

Signatáři dohody z Kjóta slibují do roku 2012 pokles emisí skleníkových plynů zhruba o 5 procent.

Aby se odvrátila hrozba globálních změn klimatu, bylo by zapotřebí snížit jejich produkci o polovinu.