Putin doporučoval, aby se jeho země k protokolu přidala

Dohoda by bez souhlasu Moskvy nemohla vstoupit v platnost, protože Spojené státy jako největší světový znečišťovatel ji před třemi lety odmítly.

V další fázi musí Kjótský protokol oficiálně ratifikovat ruský parlament.

Nakonec by měl Kjótský protokol formálně podepsat prezident Putin. Celý proces by mohl trvat ještě několik týdnů.

Rusko, na němž osud této mezinárodní dohody v podstatné míře závisí, s podporou dlouho váhalo.

Situace se ale změnila, když ratifikaci podpořil ruský prezident Vladimír Putin.

Protokol na smetišti

Poprvé byl Kjótský protokol odhozen na smetiště před sedmi lety.

Protokol zavazuje signatáře, aby do roku 2012 snížili emise oxidu uhličitého a pěti dalších takzvaných skleníkových plynů na úroveň roku 1990.

Smyslem je zpomalit globální oteplování, které tyto plyny podle odborníků způsobují.

Aby protokol vstoupil v platnost, musí být ratifikován těmi rozvinutými zeměmi, které se z nejméně 55 procent podílely na emisích skleníkových plynů v roce 1990. Podíl Ruska na nich činil zhruba 17 procent.

Největší znečišťovatel ovzduší na světě, Spojené státy, se rozhodly k neúčasti v roce 2001, takže pokud by Rusku protokol neratifikovalo, platnost protokolu by mohla být pozastavena.

Ruský prezident do května tohoto roku ke Kjótskému protokolu přistupoval vlažně.

Odměna EU

Evropská unie, která Kjótský protokol prosazuje, prohlásila, že by výměnou za souhlas Moskvy podpořila snahu Ruska o vstup do Světové obchodní organizace.

Smyslem protokolu je zpomalit globální oteplování

Prezident Putin dal jasně najevo, že tyto dvě záležitosti jsou navzájem propojeny:

"Evropská unie nám vyšla vstříc během rozhovorů o ruském členství ve Světové obchodní organizaci. To mění náš postoj ke Kjótskému protokolu. Nyní Rusko ratifikaci Kjóta uspíší," prohlásil ruský prezident.

V samotném Rusku je řada řada lidí proti ratifikaci protokolu.

Putinův hlavní ekonom Andrej Illarionov je stále proti tomu, aby Rusko ratifikovalo Kjótský protokol.

Věří tomu, že tento krok zničí ruské hospodářství a také ohrozí cíl, který Putin stanovil, a to zdvojnásobení ruského ekonomického růstu do roku 2010.

Také tento týden skupina uznávaných ruských vědců z akademie věd poslala ruské vládě dopis, ve kterém se vyjadřuje proti ratifikaci Kjótského protokolu.

Tvrdí, že neexistují důkazy o tom, že klimatické změny způsobují skleníkové
plyny.

Ruské argumenty proti

V květnu v rozhovoru pro BBC Andrej Ilarionov vysvětloval proč si myslí, že Kjóto je špatné.

"Jsem si jist, že Kjótský protokol není dobrý pro Rusko, není dobrý pro Evropskou Unii a není dobrý pro Kanadu, není dobrý pro Japonsko, není dobrý pro svět," uvedl Ilarionov.

Prohlásil, že 88 procent světové populace žije v zemích, které nemají v úmyslu podepsat Kjótský protokol. Což silně znevýhodňuje ty země, které podepsaly.

"Země, které Kjótský protokol podepsaly a ratifikovaly a zavázaly se snížit emise kysličníku uhličitého, měly v posledních sedmi letech dvakrát pomalejší ekonomický růst.

Podepsání Kjótského protokoku by mohlo pomoci chránit naše lesy, zvláště ruské lesy, na vládní úrovni Anton Simjonov, mluvčí nevládní organizace ISAR

A další rozvinuté země, které si na sebe tyto závazky nevzaly, měly růst dvakrát rychlejší. Země, které se nezávázali rostou mnohem rychleji," uvedl Ilarionov.

Ruští ochránci životního prostředí kroky ruské vlády směřující k ratifikaci protokolu uvítali. Anton Simjonov je mluvčí nevládní organizace ISAR ve Vladivostoku.

"Je to pro nás skvělé. Pro ekologickou organizaci je zachraňování lesů jedním z nejdůležitějších cílů. Podepsání Kjótského protokoku by mohlo pomoci chránit naše lesy, zvláště ruské lesy, na vládní úrovni.

Myslíme si, že ruské lesy mají velký vliv na světové klima a jeho stabilitu," říká Simjonov.