Adam Drda analytik BBC

Ani v Česku nejsou sympatie jednostranné

Tuzemská politická scéna je rozdělena podobně jako jinde v Evropě: pravice, to jest zejména Občanská demokratická strana, sympatizuje s republikánem Georgem Bushem.

Levice, tedy především Česká strana sociálně demokratická, by si přála v čele USA vidět demokrata Johna Kerryho. K levici se v tomto ohledu řadí i velká část nezávislých iniciativ či občanských hnutí.

Vztah České republiky ke Spojeným státům je dlouhodobě rozpolcený - zvlášť od té chvíle, co je u vlády sociální demokracie. Amerika je blízký a nepostradatelný spojenec v Severoatlantické alianci, což si vysoce postavení členové ČSSD dobře uvědomují.

Pohled sociálních demokratů

Když ale přijde na lámání chleba, jako v době války v Iráku, je najednou ve straně bouřka - Spojeným státům se vytýká, že si hrají na "světového četníka", nerespektují OSN a brutálně prosazují vlastní zájmy, navíc se obnovuje slovník z časů studené války, plný obratů jako "imperialistické cíle Washingtonu".

Sociální demokracie tradičně sympatizuje s demokraty

Pro mnohé sociální demokraty je George Bush jakýmsi ztělesněním politické špatnosti - a doufají ve výhru Johna Kerryho. Poslanec za ČSSD a šéf zahraničního výboru sněmovny Vladimír Laštůvka říká:

"Přeji si vítězství Johna Kerryho, protože Kerry přináší naději. Spojené státy budou země, která bude kooperující, nikoliv země, která chce být dominující, která nechce brát ohled na své partnery a spojence."

"Koneckonců to George Bush vyjádřil ve své kampani, když hovořil o tom, že názory jiných ho tolik nezajímají, jde-li o názory Spojených států."

Laštůvkovy názory příliš nevybočují z postojů evropské levice - a zřejmě pouze skutečnost, že vlády v České republice jsou koaliční, vedla v době irácké krize k tomu, že se Česko neprofilovalo výrazně protiamericky, ale vyslovilo Američanům jakousi vlažnou podporu.

'Probushovská' ODS

Jak už bylo naznačeno, zcela opačný přístup k americkým volbám zastává podle průzkumů nejsilnější Občanská demokratická strana. Poslanec za ODS a stranický bezpečnostní expert Petr Nečas říká:

Místopředseda ODS Petr Nečas je názorově blíže republikánům

"Jde o to, aby Spojené státy zůstaly jasnou vůdčí zemí západní svobodné civilizace, aby se nezmítaly v nějakém vnitřním politickém sporu. Sympatizuji s republikány a Bushem. Pokud zvítězí Kerry, budou se radovat různí lidé, od evropských levicových kruhů po fundamentalistické teroristy."

Sociální i občanští demokraté svorně a realisticky soudí, že americké prezidentské volby nebudou mít přímý dopad na tak malou zemi, jako je Česká republika.

Pokud čekají změnu, ať už s nadějí či obavami, pak soudí, že se v Česku projeví skrz členství země v Evropské unii. Od možného vítězství Johna Kerryho si pak řada českých levicových politiků slibuje, že zlepší vztahy USA s Německem a Francií, jak to už Kerry několikrát naznačil.

Republikánský Kongres

Komentátor Hospodářských novin Jan Macháček ale říká, že v tomto směru je důvod k pochybnostem, především kvůli Iráku:

Někdo to dokonce nazval, že je to zaopatřovací sociální ústav, ne žádná armáda Jan Macháček, komentátor Hospodářských novin

"Mluví se často o tom, že Kerry je potenciálním spojencem Francie a Německa. Jestli to náhodou není tak, že se ve skutečnosti Německo a Francie by se spíše měly bát jeho vítězství, protože by pak musely něco dělat se svou armádou, například průměrný věk německého vojáka je třicet osm let."

"Někdo to dokonce nazval, že je to zaopatřovací sociální ústav, ne žádná armáda. Kdyby Kerry vyhrál, musely by nějak přispět a je otázka, zda to opravdu chtějí," tvrdí Macháček.

Dodává, že v řadě otázek by Kerrymu svazoval ruce Kongres, ovládaný republikány.

To se týká například takových témat, jako je Kjótský protokol.

Clintonova éra

Politolog Jiří Pehe soudí, že zřejmě ne - a připomíná éru demokratického prezidenta Billa Clintona:

Demokrat Clinton dokázal hájit zájmy Ameriky

"Stačí se podívat na to, jakým způsobem fungovala americká politika i během Clintonovy vlády. Bylo to sice vstřícnější k Evropě, ale na druhou stranu, když se lámal chleba, například na Balkáně, tak Američané celou řadu věcí dělali po svém a na Evropu se příliš neohlíželi. Takže kontinuita mezi Clintonem a Bushem je větší, než si jsou mnozí schopni připustit."

Řada nezávislých politických pozorovatelů má za to, že zdaleka nejen čeští politici a aktivisté si do Johna Kerryho projektují své postoje a názory, aniž by pořádně znali situaci ve Spojených státech a tamní politické reálie.

Další věc je, že v pohledu na volby hraje zásadní roli "antibushovství", čili přeneseně postoj "hlavně ať vyhraje kdokoli jiný než Bush".

Politolog z Občanského institutu Roman Joch připomíná to, co už naznačil Petr Nečas, že Bushovu prohru budou jako své vítězství vnímat i teroristické organizace:

"Porážka stávajícího prezidenta by mohla povzbudit teroristy. Volba amerického prezidenta proto sníží či zvýší také bezpečnost Evropanů."