Martin Řezníček zvláštní zpravodaj BBC v USA

Prezidentských voleb se obvykle účastní kolem sta milionů lidí

Avšak jak je tomu se zájmem v samotných Spojených státech? Voleb se obvykle účastní kolem poloviny těch, kteří mohou volit, tedy něco okolo sta milionu lidí.

Říct, že americké politice dominují dvě politické strany - republikáni a demokraté - je jako tvrdit, že v noci bývá tma.

Spojené státy byly odjakživa politicky polarizované, přestože vždy samozřejmě úměrně době.

Když ovšem hovoříte s Američany v nejrůznějších koutech USA dnes, tak vám řeknou, že tak zásadní rozdělení mezi příznivci současného prezidenta a jeho oponenta panovalo možná naposledy za vietnamské války.

Politika v kavárně

Vyrazil jsem na nedělní procházku do čtvrti German Village ve městě Columbus v Ohiu.

Stromy obalené pestrobarevným listím osvětlovalo v uzkých uličkách teplé podzimní slunce, před kavárnami odpočívali lidé, popíjeli kávu a diskutovali - "překvapivě" - o politice.

Energie těch, kteří pomáhají s kampaní, je obrovská

Vášnivé debaty mezi republikány a demokraty střídalo souhlasné poplácávání po ramenou - to v případě, že se setkali stoupenci stejného světonázoru.

Téměř před každým domem, připomínajícím cihlovou zástavbu z přelomu 19. a 20. století v Německu, byl v trávníku zabodnutý plakát, ať už se jmény Bush-Cheney nebo Kerry-Edwards.

Jedna ulice byla Bushovská, druhá Kerryovská, ve třetí se stoupenci střídali ob dům.

'Nepřátelská království'

Vedlejší čtvrť byla třeba celá republikánská, přes most zase začínalo království demokratů.

V Americe je sice běžné, že lidé jsou politicky aktivní, dávají najevo svůj názor a jsou schopní ho donekonečna obhajovat. Ovšem tak flagrantní projevy sympatií tomu či onomu kandidátovi místní prý sami nepamatují.

Energie, entusiasmus a nadšení, například i z řad dobrovolníků, kteří s kampaněmi pomáhají, jsou sktuečně neuvěřitelné Martin Řezníček

Spojené státy však nejsou rozdělené jen kvůli válce v Iráku, jak by se mohlo zdát.

Někteří demokraté cítí i po čtyřech letech hořkou pachuť z vítězství George Bushe, který pokořil Ala Gora až po táhnoucích se právních přích. 11. září sice dokázalo Američany relativně sjednotit, ale následující války v Afghánistánu či v Iráku, včetně domácí politiky od hospodářství až po vzdělání jsou něčím, o co se dokážou přít téměř všichni.

Záleží i na počasí

Kromě toho, že jsou Američané bombardováni volebními spoty v dosud nevídané míře a demokraté i republikáni za reklamu utrácejí zhruba 10 milionů dolarů denně, objevuje se každý večer v televizi někdo z showbusinessu, kdo vyzývá, aby lidé šli volit.

Konečné rozhodnutí o hlavě státu může prý ovlivnit i počasí

Energie, entusiasmus a nadšení, například i z řad dobrovolníků, kteří s kampaněmi pomáhají, jsou skutečně neuvěřitelné.

A miliony nově registrovaných voličů svědčí o tom, že o příštím americkém prezidentovi skutečně bude rozhodovat více lidí než před čtyřmi lety.

Vzhledem k tomu, jak jsou tábory příznivců obou hlavních kandidátů početně srovnatelné a průzkumy vyrovnané, mohou rozhodnout maličkosti.

"Například počasí," řekla mi z části v legraci jedna politoložka z Miami na Floridě, tedy v jednom z klíčových států.

"Když bude příliš teplo, tak lidé spíše zůstanou doma."