|
Na podzim propadá více lidí depresím | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Podzim není jen poetické období plné barev. Pro někoho je spíš synonymem pro nastupující pocity deprese.
Depresí přitom přibývá. Světová zdravotnická organizace varuje, že v roce 2020 bude deprese druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Před ní už budou jen nemoci srdce a cév. Ročně trpí po celém světě depresemi na čtyři sta milionů lidí. V České republice má jít zhruba o milión lidí. Lékaři pak varují před zásadním aspektem. Více než polovina Evropanů trpících depresí zůstává bez lékařské péče, protože se nemoc nepodaří odhalit. Podle odborníků za to může především to, že se řada lidí psychiatrie obává. "Bojí se, že pokud se provalí, že jsou léčeni na psychiatrii, tak to pro ně bude mít negativní následky třeba v zaměstnání a lidé na ně budou pohlížet, jako na méněcenné," potvrzuje doktorka Jiřina Kosová z Psychiatrického centra Praha. Se svými depresivními stavy navíc podle ní lidé nechodí k odborníkům, ale častěji za svým praktickým lékařem. "Tomu si pak stěžují jen na somatické příznaky a ty psychické už nezmíní." Oklamat vlastní tělo Deprese není pouhým stavem psychické nepohody a i když se na prvním místě mezi projevy zmiňuje smutná nálada, nezůstává zdaleka jen u ní.
"Jsou to i hlubší pochybnosti o smyslu života, pocity pesimismu, beznaděje. Navíc i somatické projevy jako je nechuť k jídlu, poruchy spánku, výrazná únava, tělesné bolesti a podobně," vysvětluje doktorka Kosová. Souvislost depresí s příchodem podzimu není žádnou bájí. Svědčí o tom i skutečnost, že jeden z druhů deprese nese přívlastek "sezónní". Ty přicházejí především právě na podzim, případně i na jaře - po vyčerpávající zimě. Souvisejí především se zkracováním dne a přibýváním tmy. Ne vždy však tato deprese pomine s příchodem léta. Jednou z metod boje proti depresi je proto takzvaná fototerapie. "Simulují se jí podmínky bílého světla. Musí se používat speciální zářivka se správnou svítivostí. Pokud si člověk svítí správně po určitou dobu ráno před rozedněním, tak simuluje začátek dne a ukončuje vylučování nočních hormonů. Tak se nálada může napravit," popisuje toto klamání vlastního těla Jiřina Kosová. Velké riziko sebevražd Jiné metody léčby depresí jsou psychoterapeutické. U těžších případě přicházejí na řadu i antidepresiva. Pokud se užívají v souladu s doporučením psychiatra není podle doktorky Kosové důvod se jich obávat. Na druhé straně především ve Spojených státech probíhají živé debaty o tom, zda některé druhy antidepresiv u dětských pacientů neprohlubují sebevražedné sklony. U vážnějších depresí je právě sebevražda velkým rizikem. Až desetina neléčených depresí v České republice končí právě tímto způsobem. "Proto je nutné vyhledat psychiatra a neřešit to někde jinde. Jak zkratkovité jednání, tak dlouhodobé bilanční rozhodnutí skončit se životem je pro depresi typické," varuje Jiřina Kosová z Psychiatrického centra Praha. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||