|
Enzym 'nálady' ovlivňuje sebevražedné sklony | |||||||||||||||||||||||||||
Sebevražedné chování podmiňuje nízká hladina v mozku přítomného enzymu tzv. kinázy C, označovaného zkratkou PKC.
Vyplývá to z předběžné studie, kterou provedli vědci z univerzity v americkém státě Illinois. Ti zkoumali mozky 34 mladistvých, kteří zemřeli - 17 z nich spáchalo sebevraždu, devět trpělo poruchami nálad. Yogesh Dviwedi z výzkumného týmu říká, že příslušný enzym není důležitý jen pro fungování mozku: "Ovlivňuje také poruchy nálad. Potřebujeme tedy tuto studii ověřit na větším vzorku lidí, kteří mají sklony k sebevražedným sklonům." Stane se enzym lékem? Doktor Dviwedi je přesvědčen, že vědci budou brzy schopni vnášet takový enzym do mozků pacientů a bránit jim tak v sebevraždách: "To jsme schopni zařídit. Pomůže nám to ale nejen v pochopení neurobiologického profilu takových osob, ale také v návrzích terapie," doplňuje autor studie Yogesh Dwivedi. Profesor Petr Zvolský z psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Karlovy University však nepovažuje za pravděpodobné, že by sebevražedné sklony ovlivňoval jediný enzym: "Myslím, že je to hodně zjednodušená interpretace. Genetické dispozice k depresivním poruchám jistě existují, ale mechanismy budou složitější," říká psychiatr. U poruch chování lze podle něj těžko očekávat, že by byl ve hře jediný enzym, jako v případě Huntingtonovy nemoci. Zatím žádná revoluce Používání enzymu jako léku už funguje podle profesora Zvolského u Prozacu, který proti depresi cíleně působí. "Možná se přiblížíme k mechanismům duševních onemocnění ještě blíže," připouští český psychiatr, zároveň ale tvrdí, že hypotéza o "sebevražedném" enzymu zatím nijak nezmění práci s depresivními pacienty: "Vzorek 34 lidí je v genetickém výzkumu enormně malý. Problém výzkumů je předčasné zveřejnění. Badatelé se snaží získat granty, a tak se jedná o předčasné vypouštění, byť nadějné zprávy." Výzkum depresí postupuje podle profesora Zvolského velmi rychle: "Před 40 lety, kdy jsem vstupoval do psychiatrie, jsme je téměř neléčili, zatímco nyníje škála léků velká," říká profesor. Psychofarmakologie podle něj zároveň rozšířila vědomosti lékařů o povaze jednotlivých poruch. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||