Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
Aktualizováno: čtvrtek 08. července 2004, 10:52 SEČ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Enzym 'nálady' ovlivňuje sebevražedné sklony

Sebevražedné chování podmiňuje nízká hladina v mozku přítomného enzymu tzv. kinázy C, označovaného zkratkou PKC.

Deprese (ilustační foto)
U mladých sebevrahů byla zjištěna nízká hladina enzymu PKC

Vyplývá to z předběžné studie, kterou provedli vědci z univerzity v americkém státě Illinois. Ti zkoumali mozky 34 mladistvých, kteří zemřeli - 17 z nich spáchalo sebevraždu, devět trpělo poruchami nálad.

Yogesh Dviwedi z výzkumného týmu říká, že příslušný enzym není důležitý jen pro fungování mozku:

"Ovlivňuje také poruchy nálad. Potřebujeme tedy tuto studii ověřit na větším vzorku lidí, kteří mají sklony k sebevražedným sklonům."

Stane se enzym lékem?

Doktor Dviwedi je přesvědčen, že vědci budou brzy schopni vnášet takový enzym do mozků pacientů a bránit jim tak v sebevraždách:

"To jsme schopni zařídit. Pomůže nám to ale nejen v pochopení neurobiologického profilu takových osob, ale také v návrzích terapie," doplňuje autor studie Yogesh Dwivedi.

 Pomůže nám to v návrzích terapie pro osoby se sebevražednými sklony
autor studie Yogesh Dwivedi

Profesor Petr Zvolský z psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Karlovy University však nepovažuje za pravděpodobné, že by sebevražedné sklony ovlivňoval jediný enzym:

"Myslím, že je to hodně zjednodušená interpretace. Genetické dispozice k depresivním poruchám jistě existují, ale mechanismy budou složitější," říká psychiatr.

U poruch chování lze podle něj těžko očekávat, že by byl ve hře jediný enzym, jako v případě Huntingtonovy nemoci.

Zatím žádná revoluce

Používání enzymu jako léku už funguje podle profesora Zvolského u Prozacu, který proti depresi cíleně působí.

"Možná se přiblížíme k mechanismům duševních onemocnění ještě blíže," připouští český psychiatr, zároveň ale tvrdí, že hypotéza o "sebevražedném" enzymu zatím nijak nezmění práci s depresivními pacienty:

"Vzorek 34 lidí je v genetickém výzkumu enormně malý. Problém výzkumů je předčasné zveřejnění. Badatelé se snaží získat granty, a tak se jedná o předčasné vypouštění, byť nadějné zprávy."

Výzkum depresí postupuje podle profesora Zvolského velmi rychle:

"Před 40 lety, kdy jsem vstupoval do psychiatrie, jsme je téměř neléčili, zatímco nyníje škála léků velká," říká profesor.

Psychofarmakologie podle něj zároveň rozšířila vědomosti lékařů o povaze jednotlivých poruch.

NEJNOVĚJŠÍ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Redakce|Pomoc
BBC © ^^ Nahoru
Archiv|Speciály|Anglicky s BBC
BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
Pomoc|Ochrana soukromí